Příspěvek pro silné povahy aneb někdy je panika na místě

Na úvod musím předeslat, že zásadně nedoporučuji číst tomu, kdo je nebo se cítí být mladý či mladistvý, extrémně inteligentní, kdo nepoužívá či nesnáší sprostá slova a už vůbec nemá rád tragické příběhy ani písničky.

V poslední době mi hoří koudel pod zadkem a nedokážu se na nic soustředit. Častokrát, ve vypjatých situacích, ovládne člověka panika, ale není to dobrá cesta. Vím, že je důležité zachovat klid a na celou situaci se podívat s nadhledem, tzn. z jiného úhlu pohledu. Uvedu příklad. Přijíždíte z práce domů a hoří vám barák. Venku je zima jak na Sibiři. Co teď? Tak se alespoň ohřejte! J Musím však uznat, že život nám někdy přináší situace, ve kterých je pořádná panika na místě :-)

Záchodová

Záchodová misa...
Skoro ma šľak trafil!
Z misy čučí krysa.
Rukou som ju zabil!
Nebola to krysa,
čo som trafil rovno.
Z hajzlu na mňa střehlo
Jedno veľké...

Nauč sa splachovať, debil akýsi
Hubu ti rozbijem, len čo zistím, čí si
Čo si sa naučil? Nevieš, čo sa patrí?
Veď si tu zanechal kopec ako Tatry!

Keďže som mal tlaky,
dobrá bude iná.
Život je už taký.
Všade samá špina!
A v tretej kabíne
chýba misa celá.
Ktože je na vine?
Kto si zo mňa strieľa ?

Nauč sa ovládať, debil akýsi
Hubu ti rozbijem, len čo zistím, čí si
Čo si sa naučil? Nevieš čo sa deje?
Veď si mi zanechal pomník beznádeje!

Studený pot tečie,
syčí zo mňa para,
v poslednom záchode
niekto niečo stvára.
„Pohni si kamarát,
snáď to nedopustíš!“
Z hajzlu sa ozvalo:
„Keď nemôžeš,  pusti!“

Nauč sa ponáhľať, debil akýsi
Hubu ti rozbijem, zabudneš aj, čí si
Ty to máš za sebou a už si vo vate
Mňa čaká frajerka a mám plné gate

Horkýže halušky, horkýže slíže
Na pivo jesť hrušky?!!!! Rany si lížem...
Čo som sa naučil, debil akýsi?
V úzkosti najlepšie sú úzke džínsy!

PS: Tento song jsem napsala před pár lety pro přerovskou kapelu Bústr při příležitosti křtu jejich prvního CD s názvem „Blázinec“. Kmotrem CD byla legendárně oblíbená slovenská kapela Horkýže Slíže, což mnohé vysvětluje J Ještě jsem to nikdy nikomu neřekla, ale napsat ji ve slovenštině byl můj promyšlený záměr. Zpíval ji totiž můj mladší syn a já, jako skvělá matka-pedagog, jsem ho tímto způsobem přiměla k tomu, aby nikdy nezapomněl na své kořeny a rodnou řeč své rockové matičky. I tak se dá vychovávat :-)

Krásný život bez strachů, paniky a úzkosti Vám přeje Vaše bosorka :-)