Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Z deníku bosorky č. 8 – Dobrá rana do hlavy je lepšia, než zlý psychológ

Ako mladé dievča, už je to za nami,... som športovala rada, často, poctivo a intenzívne. Najradšej som mala loptové hry – volejbal, futbal, ping pong a basketbal. 

Basket som hrala až do doby, kedy začalo byť efektívnejšie súpera podbehnúť než obehnúť a kedy bolo už každému jasné, že viac naozaj nevyrastiem.

V poslednej dobe ma chytá akási nostalgia po starých časoch a už niekoľkokrát som si pred synom povzdychla, že by som si to rada ešte aspoň raz skúsila – hodiť si na kôš a prebehnúť sa po telocvični. A ako to už v našom živote chodí, zázraky sa dejú a hoci je to neuveriteľné, nedávno mi môj syn so svojimi kamarátmi tento nostalgický sen splnil!!!

Syn šiel na tréning a pozval aj mňa. Ono to ani nebol oficiálny tréning, skôr také veselé nedeľné kamarátske basketbalové stretnutie, ktorého hlavným cieľom je vyvolať u športujúcich poriadny smäd a objektívny dôvod pre návštevu pohostinstva. Iste uznáte, že takéto ponuky sa neodmietajú a tak som sa pekne športovo vymódila a išla si zahádzať. Na rozdiel od ostatných som si v telocvični neodložila batoh, ale kabelku a postupne odkladala aj iné propriety, ako sú prstienky, hodinky či náramok . Škoda len, že sa moje nalakované nechty nedali odložiť  a na dlhé náušnice som úplne zabudla. Lenže mne to bolo v tej chvíli jedno. Užívala som si vôňu potu a cítila sa ako mladica. Driblovať som nezabudla, dvojtaktom do koša som párkrát trafila, ale napríklad hodiť kôš zo šestky, to bol neprekonateľný problém. Je to zvláštne. V hlave je to niekde zazálohované, ale telo ako keby osprostelo. Už som sa chcela poďakovať a rozlúčiť, keď sa partia rozhodla, že sa bude hrať a že ani ja nesmiem chýbať. Odjakživa som bola tímový hráč, ktorý nepokazí žiadnu srandu a tak som hrala a keby len to! V zápale boja som akosi nezaregistrovala prihrávku od syna a dostala som takú šupu do hlavy, že sa zem zatriasla a hlava vysadila z nosiča. Keď sa mi mozog vrátil na svoje miesto, spočítala som si zuby, násilím otvorila ľavé oko, otrela z lopty vrstvu môjho fajnového make upu a pokračovala hrdinsky ďalej, až do konca. A ako to nakoniec dopadlo?

Povedala by som, že to dopadlo celkom dobre. Prežila som. Zaujímavé ale bolo, že už v priebehu môjho stúpania do 3. poschodia som si všimla, že mám na nohách svaly, o ktorých existencii som nemala ani tušenia. Niektoré sa mi tak podivne chveli a tie, okolo pravého kolena, mi tesne pred cieľom úplne vypovedali službu vrátane toho kolena.  Ale bola som konečne doma! Postupom večera som svoje poznávanie nepoznaného ďalej rozširovala o ďalšie a ďalšie oblasti a nestíhala sa čudovať, čo všetko môže človeka na tele bolieť. Pravdu majú tí, čo tvrdia, že nikdy nie je tak zle, aby nemohlo byť ešte horšie a nasledujúca noc bola toho dôkazom.  Ako na potvoru som si svojím športovým výkonom prebudila v tele asi všetky systémy a to určite  preto, aby som zistila, že moja toaleta je príliš nízka, moja posteľ príliš tvrdá, vankúš nepoužiteľný, perina tenká a noc nekonečná. A tak som sa vôbec nečudovala, že ma ráno v zrkadle pozdravil akýsi bezfarebný, rozstrapatený zombík, ktorý chytil taký záchvat smiechu, že si o mne susedia museli myslieť svoje. Rýchlosť môjho pohybu ma doviedla k rozhodnutiu vziať si na druhý deň dovolenku. Pár nasledujúcich dní som sa po byte  pohybovala ako tuleň na Sahare a všetky moje kĺby, vrátane ramenných, vydávali na mňa rôzne disharmonické zvuky. V hlave mi hučalo a v krčnej chrbtici pri pootočení hlavy lúpalo, ale žila som a hoci je to zdravým rozumom nepochopiteľné, bola som akási euforicky šťastná!

No a aké z toho plynie poučenie? Zistila som, že dobrá šupa do hlavy je lepšia, ako zlý psychológ a že o chrám svojej duše sa musíme starať s láskou a nepretržite. Že je treba ho občas aj poriadne upratať a niekedy aj niečím pretiahnuť.  V mojom prípade som už dávno mala dostať  palicou, ale odpúšťam si, poučím sa, rozhodla som sa a nevzdám to! S nordic paličkami chodím von celkom pravidelne, kúpila som si bicykel a je najvyšší čas si na ňom aj pojazdiť.  No a teraz sa dáko doplazím na hodinu orientálnych tancov, ktoré sú úžasné tým, že ich netancujú iba chudé baby, ale môžeme aj my, krásne! 

Autor: Irena Kanovská | úterý 20.11.2018 18:33 | karma článku: 9,53 | přečteno: 198x
  • Další články autora

Irena Kanovská

Nezáleží na tom, čo žerieš, ale čo žerie teba

Váha alebo rovnováha? Všimla som si, že v poslednej dobe stále viacej ľudí rieši to, čo je, než to, čím je. Nemám na mysli čím je to, čo je, myslím kým je :-)

2.12.2018 v 12:01 | Karma: 9,43 | Přečteno: 181x | Diskuse| Ostatní

Irena Kanovská

Z deníku bosorky č. 7 - …. a je tomu na vine európska mena!

Peniaze sú neodmysliteľnou súčasťou nášho života a hoci u mňa nie sú na prvom mieste, snažím sa ich mať natoľko rada, aby odo mňa neutekali.:-)

15.11.2018 v 20:21 | Karma: 5,27 | Přečteno: 87x | Diskuse| Ostatní

Irena Kanovská

Z deníku bosorky č. 6 – Prý bychom měli být přirození

Nedávno jsem četla zajímavý výrok o tom, že bychom měli být přirození. Když mi to došlo, chytla jsem pořádný záchvat smíchu. Konečně něco, co vysvětluje, proč se někteří lidé chovají tak, jak se chovají!

11.11.2018 v 16:03 | Karma: 8,78 | Přečteno: 270x | Diskuse| Ostatní

Irena Kanovská

Z deníku bosorky č. 5 – Základ zdraví? Neberme se příliš vážně!

1. ledna jsem si dala předsevzetí, že i když jsem nesmělá, do roku 2018 vkročím odvážně, nevážně, zvesela. Proč?

7.11.2018 v 17:17 | Karma: 6,43 | Přečteno: 231x | Diskuse| Ona

Irena Kanovská

Z deníku bosorky č. 4 – Keď si si nás uvarila, tak si nás aj zjedz! :-)

Hovorí sa, že čo môžeš urobiť dnes, odlož na pozajtra, nech máš dnes a zajtra voľno. Dnes mám voľno a tak píšem. Píšem o niečom, o čom som ešte nikdy nepísala. O svojom kuchárskom umení

5.11.2018 v 20:45 | Karma: 6,41 | Přečteno: 160x | Diskuse| Ona
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát

3. května 2024

Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...

Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků

3. května 2024

Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...

Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali

2. května 2024  22:11

Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...

Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní

2. května 2024  21:36,  aktualizováno  21:50

Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...

  • Počet článků 32
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 481x
Kamarádi mi říkají, že jsem zpívající slovenská bosorka nebo-li česká čarodějnice. Já říkám, že čarovat neumím, i když bych moc chtěla. Faktem je, že o čem jsem kdysi napsala písničku, to se splnilo. Asi to bude tím, že jedinou věcí, kterou skutečně umím, je poslouchat, motivovat, inspirovat, ctít, cítit a hlavně se vcítit do pocitů jiných. Ve svých 55-ti letech se můj život obrátil vzhůru nohama a já se díky tomu hodně naučila. Například, že je třeba věřit sobě a zázrakům, které se ději, když změníme úhel pohledu na problémy, které nám život přináší. Jinak jsem úplně obyčejná ženská, která zpívá a píše písničky a která se rozhodla plnit si své sny, protože život máme jenom jeden. Ať je na co vzpomínat.

Seznam rubrik