Nedělní poledne trávím se šálkem kávy po obědě (obědvám v půl dvanácté), to pro tu eventualitu, že by pan Moravec byl ještě více panem Moravcem a mohl by mi tak ohrozit průběh konzumace nedělního oběda.
Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.
Nedělní poledne trávím se šálkem kávy po obědě (obědvám v půl dvanácté), to pro tu eventualitu, že by pan Moravec byl ještě více panem Moravcem a mohl by mi tak ohrozit průběh konzumace nedělního oběda. Takto ohrozí pouze mé zažívání, ale já, vycvičen roky zaměstnáním v Rozhlase a dlouholetým sledováním politických diskusí v televizi, jsem majitelem dobrého zažívání, dobrého žaludku.
První nedělní letošní poledne ovšem zařadila ČT 1 jinou taškařici, zřejmě chtěla diváky aspoň první neděli na prahu nového roku nechat v klidu a v pohodě. A tak jsem přeladil na stanici, na kterou se dívám skutečně jen zřídka. Dávala Partii. A to nemám nic proti "TT"... mimochodem, hezký monogram. Líbila se mi urputná snaha "TT" vydolovat z přítomných politické prognózy letošního roku, nakonec to skončilo v neproniknutelné, mlhavé mlze. Pobavilo mě, že vyhlášení termínu voleb je prezidentská klukovina, protože od vyhlášení termínu voleb musí mít všechny strany, které se účastní voleb, transparentní, tedy přehledné účetnictví, tedy kolik vydaly peněz na volby. Jako by u nás existovaly nějaké strany, které mají zájem nezveřejňovat kolik milionů vydaly na to, aby jejich poslanci měli v Parlamentu alkohol a tuberyho trubičky za hubičku.
Patnáct minut před skončením plánované diskuse (měla končit dle programu v 13,00 hodin) zařadila moderátorka druhý rychlostní stupeň a nutila zúčastněné do zběsilého vyjadřovacího tempa s odkazem, že se záhy končí. A skutečně, skončila deset minut před plánovaným koncem, abychom měli možnost se dívat na záchranu nemocných pejsků argentinským hochem, který si na toto počínání založil firmu.
Nic proti nemocným pejskům. Ale raději bych viděl novoroční akci ministerských (Maláčkovských) ouředníků, kterak vezmou útokem Domovy důchodců, starobince, ubytovny přestárlých a obdobných a podobných, leckdy obskurních zařízení ziskově neziskových organizací či podnikavých jedinců, zda naši staříci mají dostatek prostoru pro své žití. A jakého žití. Když nám vadí klecové chovy slepic, myslím si, že naši stařešinové by měli být také v ohnisku našeho zájmu. Prověřit, jak se stravují, jak tráví volný čas, jak je zacházeno s jejich penězi, kdy se jim mění ložní prádlo a tak podobně. Zda mají možnost se dívat na diskusní pořady v televizi a z okna na silvestrovské rachejtle.
Důvěřovat, ale prověřovat.
Na prahu nového roku je dobrým zvykem si dávat nějaké předsevzetí. Slibme si všichni, kolektivně a jednotně, že v neděli budeme zásadně jíst v půl dvanácté.
Debilní, ale dost dobrá zásada.
