Tehdy ještě Sovětský svaz vtrhnul do této krajiny, protože se vedení této země začalo moc, dokonce až příliš kamarádit a koketovat s USA.
Už zapomínáme, ale neměli bychom.
Tehdy ještě Sovětský svaz vtrhnul do této krajiny, protože se vedení této země začalo moc, dokonce až příliš kamarádit a koketovat s USA. To vše v době studené války, navíc, když hrozilo, že Američané vybudují na afgánském území nějaké to silo. (Samozřejmě, že ne na obilí a proso, ale na rakety). Nešetřilo se ani na počtu nasazené techniky, ani na počtu vojáků. Po devíti letech se sověti stáhli. (Gorbačov, finanční náročnost bojů nevedoucích k ovládnutí území, neschopnost v hornatém terénu dosáhnout výraznějších úspěchů. Navíc s vývojem vojenské techniky už nebyla sila na rakety tolik důležité).
Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.
Vypukla občanská válka.
Nastolit pořádek, demokratický proamerický režim a být blíž k ruskému území vedl Spojené státy rovněž k invazi do této krajiny. Jestli Rusové marně běhali 9 let po kopcích při pronásledování místních odpůrců jejich úmyslů, tak Američané běhali po kopcích dvojnásobnou dobu. Dá se říct, že se stejným výsledkem.
Obě velmoci si naběhli čumákem do afgánské zdi.
Obama pochopil, že to afgánské dobrodružství stojí hodně - až moc peněz, hodně amerických životů s žalostným výsledkem. Zavelel k ústupu.
Dnes po masivním odchodu cizích jednotek z afgánského území ovládá Talibán (radikální nábožensko - politické hnutí) se zbraní v ruce téměř celou zemi.
Naštěstí už máme naše vojáky doma.
Obrovská vlna emigrantů utíkajících před válečnou situací v zemi utíká ze země – kam jinam - do bohaté, někdy i vstřícné Evropy. Problém je v tom, že ruku v ruce s emigranty utíkajícími před válečným konfliktem je hodně migrantů „ekonomických“. Ještě větším problémem je, že obě skupiny prchající nyní z afgánského území, nemají vůbec žádné pracovní návyky. Takže oni jenom utíkají, chtějí se mít lépe, ale pracovat nepatří do sféry jejich zájmu. Navíc velmi těžko, ne-li vůbec, jsou ochotni se přizpůsobit stávajícím poměrům a zákonům ve své nové vlasti.
Afgánské území není prvním, ani posledním územím, ze kterých budou, pokud se jim to dovolí, proudit armády uprchlíků. Uprchlíků, zdvořile řečeno, v evropském regionu dost nepoužitelných (nechtějí pracovat), dost nepřizpůsobivých (nechtějí akceptovat jiné společenské zvyky). Evropa nechce být na uprchlíky tvrdá, ale bude muset být, pod tlakem okolností. Jinak už to nebude ta Evropa, jakou máme dosud.
Debilně si myslím, že by tyto souvislosti mohla pochopit třeba i šéfka TOP 09. I když asi těžko. V době, kdy sověti odcházeli z Afganistánu, tak za sebou ještě tahala dřevěnou kachničku.
