Když jsem se učil psát scénáře, tak náš lektor razil zajímavou teorii. Když je hra nudná a fádní, tak nechť autor nechá proběhnout uprostřed děje jevištěm blázna.
Diagnóza byla jasná, jsem a budu debil. Navíc po porodu mě sestra (tedy ne má vlastní, ta zdravotnická) pustila ještě z výšky na hlavu. Maminka se chtěla soudit, ale doktor jí to rozmluvil. Řekl, že existuje podezření, že ten pád na hlavu mně v podstatě pomohl.
Když jsem se učil psát scénáře, tak náš lektor razil zajímavou teorii. Když je hra nudná a fádní, tak nechť autor nechá proběhnout uprostřed děje jevištěm blázna. A ten bez ohledu na to, o čem je dramatický kus, vykřikne - večer bude hořet. Diváci se probudí a polovina jich očekává požár, polovina diváků doufá, že hořet nebude.
Jsme v situaci, že je dost jedno, co kdo říká, důležitý je pouze výsledek. Fakt, že Fialova vláda neplní svá prohlášení a záměry na základě kterých získala možnost se vyhřívat na politickém výsluní, je hodně nepříjemná okolnost jejího vládnutí. Nepomůže ani vyjmenování a pojmenování všech neblahých aspektů současného ekonomického světa. Nepotýkáme se s nimi sami, a je pravdou, že mnohé státy to zkrátka umí líp.
Nejhorší na tom je to, že se nejen nedaří zkrotit zadlužování našeho státu, ale to, že se nepovedlo to zadlužování aspoň zastavit a neprohlubovat.
Fiala by měl nakoupit 108 kyselých jablek, a naučit parlamentní většinu do toho jablka kousnout. Prověřit, zda chystaná opatření budou dostatečná, prověřit odbornost, snahu a výsledky jednotlivých ministrů. A bohužel pokud to bude nezbytné, se i s někým rozloučit. Jiné řešení není. Ledaže.
Ještě jednou proběhnout politickým náměstím ve 12,10 a tvrdit, že se to zvládne, že žádný požár nebude.
Večer (do roka a do dne) se to dozvíme.
