Člověk se narodí a vyrůstá v určitém prostředí, ve kterém objevuje svět a s nastávajícím věkem získává i vlastní názory. Od malička je veden k určitým sportům nebo jiným koníčkům. Proto každý má do života jiné priority a každý si životní úspěch představuje jinak. Někomu stačí malinko, aby si získal svůj vysněný bod a někdo po svém cíli jde celý život a při horší variantě ke svému snu vůbec nedojde.
Článek do akce: Píšeme noviny s Mladou Frontou DNES.
Za úspěch beru, když je člověk šťastný a spokojený. Je to takový životní úspěch každého z nás, protože to je základní bod v životě a teprve poté se můžeme vrhnout na své vysněné cíle.
Někdo se soustředí na svoji kariéru, někdo na rodinu, někdo na peníze. Za svoji osobní výhru v životě beru, kdybych měl dobré pracovní místo, kde bych byl šťastný, jak z hlediska pracovního prostředí a jak mě ta práce baví, ale i jak je pracovní místo ohodnocováno. Ale prvním bodem pro mě je asi založit šťastnou rodinu. Je to můj prozatímní názor, protože tento vysněný cíl bych rád uskutečnil až někdy po svých 30. narozeninách. Do této doby mám spousty malých snů, které se s nastávajícím věkem v mé mysli stále mění. Jistě už nechci být popelářem ani řidičem trolejbusu, ale v tuhle chvíli bych se např. rád podíval někam do zahraničí, kde bych nenamítal i chvíli zůstat, nebo zkusit něco neobvyklého (momentálně mě nic nenapadá, možná lépe).
Je to můj objektivní názor, mnozí ho se mnou mohou sdílet. Uvědomil si už, že život je opravdu krátký, a i když není kam spěchat, tak musíme každý den využívat k tomu, abychom zkusili něco, co náš život nebude dělat stereotypním. Myslím, že určit si nějaký životní cíl je určitě správně, protože to člověka k něčemu vede. Snaží se dosáhnout svého snu a to ho motivuje.
