Budu psát každý den, na všechna témata a co nejdelší blogy. A vítězství mám v kapse. Okopíroval jsem strategii z aut a mobilů. A tak se o ni s vámi podělím. Čím více tím lépe. Na kvalitě nezáleží. Hlavně všeho musí být hodně.
Mám zde na blogu své oblíbené blogery. Píší pro mě zajímavou formou, zajímavá témata nebo jsou vtipní. Jejich karmu nebo čtenost neřeším, jelikož se někdy můj vkus shoduje s velkou čteností a jindy nikoli. Ale ve své podstatě bych si dovolil říci, počet článků ne vždy úplně koresponduje s kvalitou. A zde je moje šance. Když napíši 5 blogů každý den, asi to nikoho nebude zajímat, ale mám šanci oslovit mnoho čtenářů a hlavně, kdyby někdo chtěl masochisticky 5 x denně nový text ode mě, může ho mít.
Nedávno jsem se probíral svým mobilním telefonem, který už mám delší dobu. Myslím si, že jej využívám včetně jeho funkcí dostatečně, ale přesto jsem asi 80% možností nikdy nevyužil. Jediné co mi to přináší je to, pokud potřebuji něco nastavit nebo změnit, tak se hodinu proklikávám v menu, než najdu požadované. A potom přijde novější model a s ním více možností. Vezmu-li jako příklad možnost focení mobilem. Asi většina z nás zamíří a cvakne. Ale výrobce nám dává možnost vyvážení bílé, uzávěrku, clonu, čas a další nastavení. Pokud někdo ví o co se jedná a chce si tyto parametry nastavit, asi focení mobilem není pro něho to pravé, ale koupí si fotoaparát. Jenže výrobce nám to tam dá, naúčtuje si to a výsledkem je situace - sice nevíte k čemu to je, ale pokud byste chtěli, máte možnost ....
Stejně tak jsem nedávno četl článek o autech. Mám rád klasické "budíky". Ručičky ukazující otáčky a rychlost. A v tom článku jsem se dozvěděl, jak jsem retro. Do módy přichází místo běžné přístrojové desky digitální. Autor článku popsal výhody takové změny. Můžete si nastavit na displeji digitální zobrazení otáček - číslicí. Nebo si můžete nastavit digitální ručičku. K tomu si nakombinovat jestli tam chcete vidět teplotu oleje, dojezd, spotřebu, průměrnou rychlost, nastavení podvozku, tlak v pneumatikách a mnoho dalších variant. Těším se, až bude možnost přepínat na displeji zvuky klaksonu, v sedadle bude čidlo na zjištění váhy řidiče a také možnost nastavení, zda interiér zhasne za minutu, dvě nebo 147 vteřin od uzamčení vozu. Zkrátka ráj na zemi. Co na tom, že mnoho řidičů neví kde a jestli mají rezervní kolo nebo dojezdovou sadu a v případě rozsvícení jiné kontrolky než stav nádrže, je jímá hrůza. K tomu samozřejmě máme v autech asistenty udržující jízdu v pruzích, bezpečnou vzdálenost za vozidlem před námi, automatické brzdění a další vychytávky, které nás naopak zbavují běžných dovedností řidiče. Ale v novém autě si to hezky zaplatíme. Nechcete mít 68.000 barev interiéru na výběr? Máme je tam, co kdybychom chtěli modré nebo světle modré či ještě světleji modré světlo pod nohy při nastupování.
Z výše uvedeného jsem došel k závěru, že více je lépe a mnohem více je mnohem lépe. A nezáleží na tom, jestli to má nějaký smysl, nápad nebo přínos. Sice to nikdo nechce, ale kdyby to náhodou někdo chtěl, má tu možnost.
A tím jsem se dostal k tomu, že budu blogerem roku. Budu psát denně mnoho článků. Nikoho to nebude zajímat, bude jeden jako druhý a samozřejmě se v nich ztratí případně nějaký vtipný a zajímavý. Ale co kdyby někdo chtěl ode mě blog o autech? Musím tedy napsat o škodovce, fordu a renaultu a dalších značkách. A každá značka má mnoho kategorií a motorizací a stupňů výbav. Také různé barvy ... Zkrátka mám nekonečné množství témat. A kdo jiný by měl být blogerem roku než já, když budu mít nejvíce článků?
