Společensky nekorektní článek o obézních, homosexuálech a normálních lidech.

Nejsem cikán /rozuměj Rom/, nejsem teplý /rozuměj homosexuál/ a nejsem tlustý /rozuměj obézní/. Jsem tedy normální /rozuměj společensky přijatelný/ ?

Příběh první: Raná léta devadesátá. Testosteron dorazil z města i na vesnici kde jsem bydlel a tak se stalo, že jsem se oženil. Zatím jsem stále normální, myslím tím ženatý i když se normy mění a tak se může stát, že s mým stavem budu za několik let divný. Zatím jsem tedy "normál". Testosteron dorazil do celé vesnice, tak se oženil i můj kamarád z dětství. Byli jsme tedy dva normální a společensky přijatelní. Abych neskončil po několika řádcích s takovým šťastným koncem, tak máme zápletku. Po několika letech co jsme byli oba v posvátném svazku, mi kamarád zavolal se slovy. Musím ti něco důležitého říct. Možná se se mnou přestaneš bavit, ale musím s tebou mluvit. Přijel jsem za ním a čekal hororové scánáře. Přišlo něco, co jsem neočekával a v 90. letech pro mě bylo opravdu neznámé. "Jsem na chlapy" sdělil mi. "Ty jsi teplý? " vypadlo ze mě. Odpověděl mi, že není teplý, ale homosexuál, já na to reagoval, že je pro mě teplý a hotovo. Překvapení bylo na obou stranách. Já byl překvapen z jeho sdělení a on z toho, že jsem byl pouze překvapen. Řekl jsem mu, že ač jich má být 4%, tak já nikoho neznám /mýlil jsem se, jak jsem později zjistil/ a že to pro mě není důvod ztratit kamaráda. Uběhlo mnoho let a kamarádi jsme stále.

Příběh druhý: Bydlím v části města, kde jsou mými sousedy Cikáni. Úmyslně nepíši cikáni a cikánky, abych byl genderově vyvážený ani romové a romky, abych k tomu byl i korektní. Zkrátka Cikáni. Bydlím zde několik let a nic mi neukradli. Ne ZATÍM. Ale nic mi neukradli a tečka. Velmi často slýchávám, cigáni nekradou tam kde bydlí. OK. Je mi upřímně jedno kde kdo krade z hlediska zeměpisného, vadí mi krádež jako taková bez ohledu na toho zloděje. Před x lety jsem bydlel v jiné části města. Bez Cikánů. Vykradené sklepy a auta byl normální stav. Nikdo neříkal ukradli to bílí, ale kradli zloději, feťáci a ta dnešní mládež. Když jsem přišel o kola a lyže ze sklepa, to poslední co mě zajímalo bylo to, jestli byl ve tmě vidět nebo ne, protože byl černý nebo bílý. Byl to zloděj a tečka. 

Příběh třetí: Před několika dny jsem byl pracovně na kongresu. Sedíte u stolku, kde máte propagační materiály a s příchozími se bavíte o vašich produktech. Dorazili jsme mezi prvními, na stolku byl název naší firmy a vlevo a vpravo od nás názvy konkurence na stolcích. Ani jednu z konkurenčních firem nemám úplně v oblibě, ale to tak chodí :-) Jako první přišel pán k levému stolku. První dojem? Tlustý. Velmi. Nevadí, nejsem tady z naší firmy sám a tak se s pánem vedle nemusím bavit. Tlusťoch. Rozložil svoje letáky a šel pro nějaké další věci. Záhy dorazila i normální paní od stolku vpravo. S věcmi ji pomohl manžel a její dvě děti. Hezká rodinka, normální lidé narozdíl od tlusťocha. Na pozdrav nezbyl čas, jelikož hned začala řešit, jestli se neroztahujeme na její část zaplaceného prostoru. Rozložila svoje letáky, rozvinula reklamní baner za jejím stolem a dala nám jasně najevo, že si nebudeme vyskakovat, protože ona je z firmy X. Nevadí, nejsem tady z naší firmy sám a tak se s ní nemusím bavit. V tu chvíli jsem netušil, že k tomu nebude ani příležitost. Po slovech, že také musí udělat foto na centrálu, upravila letáky na stole, mobilem udělala několik fotek a poté jsem ji celý den neviděl. Mezitím se vrátil tlusťoch. Byl tam sám, tak se pokusil o společenskou konverzaci. Během chvíle se ukázalo, že tento tlusťoch je na rozdíl od dámy s rodinkou, sympatický chlapík. Sám jsem se vnitřně zastyděl, jakou jsem mu dal nálepku po prvním dojmu. 

Příběh první část druhá: Zavolal mi můj teplý kamarád. Mezi tímto telefonátem a hovorem z první části je asi 20 let. Řešil se mnou, že jede se svým přítelem k jeho rodičům. Znají se asi rok, rodiče společně navštěvují a rodiče od přítele ho mají rádi. Mám obavu, jak bude jeho otec reagovat, sdělil mi. Dnes jim chceme říct, že jsme partneři, nejen kamarádi. Moje odpověď byla jednoduchá. Co blázníš, nejsou devadesátá léta. Někdy mám pocit, že kdo není teplý tak není IN. Bude to ok. A hlavně, rodiče tě znají a mají tě rádi. Výsledek? Už nikdy nepřekročíte práh našeho domu, byla reakce otce. 

Nejsem teplý, tlustý ani cikán. Jsem proto více normální???