Nemám na mysli vlastní mámu, jelikož to bych asi těžko psal tyto řádky. Je jistě nějaká mladá máma, která letos oslavila 20 let, ale já mám na mysli mámu, u které se 20 let počítá již jako úctyhodný věk. Song Máma od Luneticu.
Asi málokdo tuší, že Lunetic vznikl již v roce 1995 a původně se kluci chtěli věnovat spíše rapu a zpívat v angličtině. Mělo to jen dvě překážky. Jejich angličtina byla řekněme velmi podprůměrná a tři ze čtyř neuměli zpívat. To byly celkem zásadní komplikace v jejich kariéře. Pokud chcete idoly přelomu tisíciletí vidět v jejich skutečných počátcích, podívejte se zde
https://www.youtube.com/watch?time_continue=13&v=7Atl7qBLtm8
Nejednou jsem slyšel rčení ve smyslu, že úspěšní neměli štěstí, ale úspěchu dosáhli svou pílí a cílevědomostí. Jinak by asi nemohla prorazit chlapecká skupina s chybějícími dvěma předpoklady ze dvou. Před mnoha mnoha lety jsem v talk show Karla Šípa viděl rozhovor s Martinem Kociánem (asi nejznámější člen skupiny, později v médiích znám svými drogovými úlety a napadením přítelkyně). Martin Kocián vtipně popsal začátek Lunetiku. Pracoval jako lesní dělník a když během prvního dne pokazil co jen bylo možné, rozhodl se, že prorazí ve světě showbyznysu. A jelikož v té době byly na vrcholu různé chlapecké skupiny ze zahraničí, cíl byl jasný. Založí takovou skupinu a bude slavný. Vtipné bylo, že byli pouze dva kamarádi a to je na skupinu málo. Tak na diskotéce oslovili další dva kluky a první jejich počin bylo to, že vymysleli název skupiny, z anglického slova Lunatic, které trochu počeštili. Byli čtyři a měli název, jinými slovy jim již nic nebránilo v hvězdné kariéře.
V dnešním světe výborně funguje marketing a nejinak tomu bylo na konci 90. let, kdy stále byl v naší společnosti ještě hlad po všem a různé Superstárové soutěže teprve čekaly na svůj příchod. V roce 1998 se k nim připojil producent Stano Šimor, který narozdíl od kluků dokázal za uplynulých 20 let svoji kariéru budovat. Např. v roce 2017 napsal a produkoval titulní song pro americký Netflix - video služba podobná např. HBO. Když se vrátím k marketingu, tak v roce 1998 stačilo vzít 4 sympatické kluky, kteří se dokázali pohybovat, napsat jednoduchou skladbu s názvem Máma - každý z nás má mámu - a natočit videoklip. A kouzlo nechtěného bylo dokonáno, když videoklip byl natočen v interiéru a členové Luneticu oblečeni v bílém, jelikož to byl nejlevněji produkovatelný klip.
Z dnešního pohledu to může vypadat, že jejich kariéra trvala pěkných pár let. Vyprodané koncerty, davy fanynek a pocit, že jejich hvězda nikdy nezhasne. A jejich největší kariéra trvala opravdu pár let, jinak řečeno dva. Asi málokdo z nás dokáže pochopit, jaké to je, když se přes noc z neznámých kluků stanou ikony s obrovským množstvím peněz. Vysoké vzlety mívají hluboké pády. Jak jsem kdysi zaslechl v jednom rozhovoru, bylo to jako když letíte stíhačkou a narazíte do zdi.
Takže otcové "mámy" jsou dospělí chlapi, mají své životy a hromadu vzpomínek na jejich kariéru. A na začátku byl jeden sen jednoho nešikovného lesního dělníka :-)
