V nedávné době proběhl souboj Mayweather vs. McGregor. Tedy mezi boxerským šampionem a hvězdou smíšených bojových umění. Cíl? Jediný. Vydělat balík. Myslím, že v české kotlině bychom mohli udělat verbální souboj Láďa vs. Jirka.
Trochu jsem se zasnil ....
Podobnost by byla nasnadě. Tak jako pro sportovní fandy nebylo třeba představovat oba borce, kteří vstoupili do ringu, stejně tak by pro českou veřejnost duel Láďa vs. Jirka nepotřeboval představení obou borců. Mělo by to dvě výhody a jednu nevýhodu. Tak se obávám, že k naplnění mého nápadu nedojde.
Výhoda číslo jedna - zvýšili bychom sledovanost televize Barandov, která s oblibou vysílá pořady z 80. let oprášené do novější podoby a s trochu jiným názvem. Duel JL /Jirka, Láďa/ by byl autorským pořadem a reklama na něj by se jistě šířila sama mezi lidmi, ať z důvodu obliby některého z účastníků nebo z důvodu "tohle zkrátka musím vidět", jelikož každý někdy máme zvláštní sklony.
Výhoda číslo dvě - zápas Mayweather vs. McGregor byl zajímavý kvůli své jedinečnosti, opakování by nebylo atraktivní, proto byla tato jedinečná podívaná pro oba borce královsky výdělečná. TV Barandov by sice nepřenášela duel JL do jiných zemí, protože by nepochopili v zahraničí o co jde, ale sledovanost a reklamní spoty by jistě zajistily pěkný příjem, nehledě na mediální popularitu uvedené TV. Tak by si i Jiří s Láďou mohli vydělat slušný balík na české poměry.
A nyní nevýhoda - je to na úhlu pohledu. Nevýhoda podle mého pohledu by byla ta, že by uvedení získali ještě větší, pro mě již tak nepochopitelnou popularitu. Pro jiné by nevýhodou mohlo být riziko, že by vzali svůj balík peněz a odešli z veřejného prostoru - tolik štěstí ale určitě nemám.
A jak jsem došel k této bojovné dvojici? Když se může fyzicky utkat boxer s hvězdou MMA, dva různé sporty, proč by se nemohli utkat dva borci z oblasti komunikace.
Kdybych byl producent a režisér zároveň, představil bych je asi následovně.
V pravém křídle stolu usedl Jiří O. s červeným mikrofonem. Bývalý novinář a redaktor Haló novin a Blesku, který se pro svůj neutuchající zápal dokázal probojovat přes PR oddělení ČSSD až na mluvčího prezidenta republiky. Zde již tak váženému úřadu dodal jistou míru nadhledu a serióznosti.
K levému křídlu právě přichází Láďa H. Přestože byl zpočátku kolegy redaktory opovrhován, nedal se a přijal výzvu, na kterou byl opravdu potřebný kus novinářského kumštu a žaludek. Přes reportáže o hnilobných procesech zeleniny v prodejnách se vypracoval až na kuchařského guru, který českému národu ukázal, že i zdánlivě nesourodé potraviny lze mixovat případně smažit či grilovat společně.
Náhle mě něco vyrušilo z mého snění a já zjistil, že realita je taková jaká je. Jirka se stále a více drží hesla Koho chleba jíš, toho píseň zpívej a tak pěje Zemanovku. Láďa úspěšně okupuje komerční televizi s neutuchajícími nápady a radami všeho druhu.
Vypadalo by to na vyrovnaný souboj. Ale vítěz by byl jasný. Láďa je okresní přebor. Pokud chci, mohu přepnout program v televizi. Nemusím si kupovat jeho kuchařky ani podle nich vařit. A tak mu přeji jeho úspěch, kterým podle mého názoru škodí jen sobě, ale za jistě slušnou mzdu. Bohužel Jirka je extraliga. Utkává se nikoli s diváky toužícími po levném jídle, které vypadá jako, chutná jako, ale není zdaleka tak drahé jako /každý si může doplnit sám oblíbené jídlo/. Jirka se utkává v reprezentačním dresu na mezinárodním kolbišti. Nikdy mi nebude vadit, pokud někdo v reprezentačním dresu prohraje se ctí. Pokud se v rámci fair play utká a uzná, že soupeř byl lepší. Bohužel mu jeho dres oblékl někdo jiný a jediná možnost jak dres z něho zase sundat je vzít mu chlebodárce. Vzít v demokratické prezidentské volbě.
