Důvod známe všichni, přinese nám to užitek. Ať finanční či jiný. A způsobů jak investovat je nepřeberné množství. Charita, děti, akcie, vzdělání, umění ... Zde je můj pohled na 2 investice z oblasti financí a jednu nefinanční.
Za těch několik měsíců zde na blogu, jsem sám poznal jednu ze zákonitostí. Blog nesmí být dlouhý. I zajímavé téma lze napsat stručně. Proto jsem blog o investicích dostal po první redukci na deset oblastí, po druhé na sedm a skončil jsem u tří. Ale i tři jsou na jeden blog mnoho. Zde je můj první pohled na investice.
Investici bych nazval takto. Odložení benefitu na pozdější dobu, kdy bude benefit vyšší. Samozřejmě to neplatí absolutně. Investice neznamená nulové riziko. To je život. Jinými slovy, pokud si dnes něco nekoupím, budu mít úrok a později vyšší finanční částku. Pokud dnes investuji čas, v budoucnu bych ho měl mít více nebo jiný benefit. A tím se dostávám k první ze tří částí a tou je investice do sebe.
Kéž bychom se s touto znalostí narodili nebo si ji dokázali uvědomit kdykoli v průběhu našeho života. Lépe řečeno, víme to, ale nedodržujeme. Když jsme v letadle, letuška nám bezpečnostními instrukcemi sdělí, nejdříve dejte kyslík sobě /pomožte nejdříve sobě/ a potom dětem nebo ostatním. K tomuto tématu mě přivedla věta jedné lékařky. "Chtěla jsem studovat žurnalistiku. Ale rodiče mi řekli. Raději zkus medicínu. Jako lékařka můžeš psát, jako novinářka léčit nemůžeš".
Tak tedy investice do sebe je základ. Pokud máme více znalostí, máme vyšší šance nejen na trhu práce. Se znalostí angličtiny se nám lépe komunikuje v práci i na dovolené a se znalostí dalšího jazyka ještě lépe. Když jsme manuálně zruční, je to náš benefit i pokud jsme bankéř či architekt.
Jak můžeme do sebe investovat?
Vzdělání - nemusí mít každý vysokou školu nebo práva či medicínu. Stačí se podívat na nedostatek kvalitních řemeslníků. Správný výběr vzdělání je základ, s kterým nám mohli pomoci již rodiče. Jako u mnou citované lékařky. Ale nic není ztraceno v jakémkoli věku.
Znalosti - pokud čteme, zajímáme so o dění kolem nás, cestujeme, rozšiřuje to naše obzory. Získáme něco, co se ve škole naučit nelze. Vidíme jak lze určité věci dělat jinak nebo lépe. Usnadňuje nám to život, šetří čas nebo přináší finance. Mnoho lidí začalo podnikat po návratu ze zahraničí, kde něco "obkoukali".
Sociální kontakt - když máme přátele, rodinu, kolegy v práci s kterými si rozumíme, dokážeme lépe relaxovat. Ne nadarmo se říká, že sdílená starost je poloviční starost. A starosti stojí vždy čas i peníze.
Zdraví - často jej bereme jako samozřejmost, přestože by patřilo na první příčku. Stačí nástup zimy a pouhá chřipka nás často skolí. Co teprve vážnější nemoci. A že jim často jdeme naproti. Deprese, bolesti zad, kloubů, kardiovaskulární onemocnění. Musíme stihnout ještě to či ono a sami sebe odbýváme. Abychom dosáhli pracovního výsledku, ničíme si zdraví, bez kterého o práci přijdeme. A co teprve naše nadváha, kouření a jiné neřesti. Je težké odložit ten výborný zákusek nebo se více hýbat. Ale časem platíme za to úrok. Dobroty nesmíme skoro vůbec, hýbat se musíme a to vše, abychom byli aspoň schopni vstát z postele a vydržet 8 hodin v práci. Žádné výlety a přátelé. Zpět domů a s tabletou v dlani se připravit na další náročný pracovní den.
A tak si pokaždé, když mě postihne nemoc, neznalost či nedostatek času na přátele řeknu. Aź budu na tom lépe, začnu s tím něco dělat. Je to takové "Nač tahat dříví z lesa na topení, když je červenec a zima daleko". Znáte to také?
Příště budu pragmatičtější :-) Zaměřím se na druhou část. Investice více finanční. Reality, umění nebo starožitnosti. A v poslední části na spoření, akcie, zlato, měny. Budu rád za vaše postřehy. Jak jsem psal výše, vaše znalosti nemám.
