Dana, Tomáš a Desigual - anketa Bloger roku

Podíval jsem se na postupující v anketě Bloger roku a řekl jsem si. Spravedlnost existuje. Postupují moji favorité. Dana Tenzler a Tomáš Vodvářka. Ač jsou jejich blogy velmi rozdílné, pro mě naštěstí je každý v jiné kategorii. 

Dana Tenzler - pro mě blogerka, která má svoje témata, fyzika, chemie, vesmír. Žádná politika. Nejednou jsem si řekl, že další blog již nemůže být zajímavý nebo překvapující. Naštěstí se mýlím. Ač témata planet a vesmíru jsou pro mě méně srozumitelná, jelikož tato problematika je hodně mimo můj rámec, vždy jsem si je rád přečetl. O to raději jsem věnoval několik minut čtení tomu, proč svítící náramek svítí, proč je moře slané nebo puding oblíbený. Dano, děkuji, že píšete.

Tomáš Vodvářka - bloger, který má široký záběr. Ne vždy zcela souhlasím, ale to je život. Mám rád blogy, psané s nadsázkou, vtipem a schopností udělat si legraci ze sebe samého. A takových má Tomáš několik. Občas blog o politice, který odráží aktuální situaci nebo popisuje pohled na dobu před rokem 1989. Něco, co jsem zažil okrajově a tak nedokáži zcela objektivně posoudit. A poslední z témat, které má mimo jíné Tomáš v repertoáru, cestování. Mezi můj oblíbený blog patří "balkóny". Pro mě jasná nominace mezi blogery.

Desigual - není bloger, nebo jsem jej doposud neobjevil. Mám na mysli módní značku oblečení. Poprvé jsem se s ní setkal cca před 10 lety. Když jsem v nákupním centru, neodolám a prohlédnu si kolekci určenou ženám od této značky. Co mám na této značce rád? Barevnost. Tvary, odvahu a nápaditost. A originalitu. Kombinace geometrických tvarů a barev jakoby k sobě patřily odjakživa. Když se dívám na některé oblečení Desigual, říkám si, přece to musí být tak jednoduché navrhnout. Červená, modrá, zelená, čtverec, kruh a je hotovo. Nesčetněkrát jsem viděl pokusy jiných firem o napodobení. Výsledek tristní. Nebylo to kouzlo barev a tvarů, byla to směsice barev a tvarů. Chybělo tomu něco. Faktor X. 

Když se vrátím k blogu, asi to známe všichni. Odehraje se nějaké politické téma, Sýrie nebo Koukalová a je možnost si vybrat z pohledu mnoha blogerů na tuto událost. Blogy jsou na stejné téma, hodnocení situace levé nebo pravé, černé či bílé a přesto jsou rozdíly propastné. Některý blog hltám a zanechá ve mě pocity k zamyšlení /Desigual/ a jiný na stejné téma a psaný podobně, ani nedočtu do konce /směsice tvarů a barev/. A to podle mého názoru odlišuje horních 10% blogerů od těch 90%. A když některý z těch mých 10% napíše blog o pudingu nebo balkónech, je to Desigual. Říkám si, že bych to přece musel zvládnout také. Vždyť je to tak jednoduché. Jen popsat něco co vidíme a používáme. A potom si sebekriticky řeknu. Mohu vzít barvy a tvary, ale Desigual z toho nejsem schopen vytvořit. A stejně tak, jako rád potěším oko nad kolekcí Desigual, tak rád čtu blogy, které jsou pro mě něčím. 

Dano a Tomáši, držím vám pěsti. A pokud neuspějete, není to důležité. Vaše blogy mají smysl. Na tom záleží.