Čarodějky
„Ahoj, je to špatné Milý…“
„Copak se děje, tam nahoře u Matějě“
„Jsem ve špitále a vypadá to, že to bude na dýl.“
A sakra, to je ta onkologie, hematologie a jiné od poslechu odpudivé termíny.
„Kde?“
Ne, ne miláčku, z toho by jsi asi radost neměl. Když tak pozítří. Neptej se co a proč. Vše ti povím až příjdeš.“ Zavěsí. Tak je to tady. Mluvila u tom. Ale proč mne nechává v takové nejistotě? Tu noc jsem nezavřel oko.
Na příští den jsem vyrazil, ať si říká co chce? Známe to všichni při vstupu do těchto desinfekcemi prosáknutých i když přesvícených prostor.
Padne tam na vás tíseň a už ve dveřích si přejete, aby jste už byli pryč.
„No nazdár.“ Vítá mne rozzářená na lůžku od okna. No to snad není pravda. Tak já nespím v obavách a ona tady baví celý pokoj onkologicky nemocných spolubydlících. To bylo zřejmé již podle smíchu na chodbě.
„Ty si děláš srandu?“
„Jo“pokládám tu nejhloupější otázku
„A s čím tady teda jsi?“ Zdravím při tom bezvlasé, bezvládně ležící ženy, které se jen tak potutelně uculují. Je mi jasné, že jim zase vyprávěla některý ze svých brutálních vtipů.
„No, už jsem tady málem nebyla, když se tak akademicky ptáš a neumíš ani číst nápisy na dveřích.“ Onkologie
„Vždyť ty ale nemáš rakovinu.“ Bezohledně mi ulétne a s omluvou neomluvitelnou přelétnu pohledem ženy nypíchnuté na chemoterapii
„Tam kam patřím nemají místo! Už jsem tam měla dávno být, ale znáš to. I ten mladý doktor se divil, co tu ještě dělám, že to nechápe.“Zase ten smích. Je pod lékama a zfetovaná, dochází mi.
„Jani, nehraj si se mnou.“ Unavený z probděné noci, z jejího nemístných vtipu, vůbec nevím jak se mám chovat. Ubírá na plynu
„No fakt, na hemošce mají plno, tak mne dali sem, mezi rakovinu. Prý je to úplně jedno. Že jo jo holky“ Ti jen přikyvují. Přikyvují ale tak nějak jinak. Hezky
Mluví o tom jako by ji umístili na základce na do jiné třídy. Tak otevřeně, nebojácně s nadsázkou.
„Ty Aničko, řekni ten vtip o té buňce….“vyzve sousedku na lůžku
„Jani!“ napomínám ji. V tom se posadí, úsměv ji zmizí a zcela vážně mne okřikne.
„Tak poslouchej. My to tady máme spočítané a ty mi nebudeš říkat co můžu a nemůžu.“ Zcela vážně a bez okolků mi vyčiní jak malému spratečkovi. Nastávají dlouhé tři vteřiny ticha. Pak sebou škubne, že ji vypadne kanila a rozpřáhne se ke dveřím.
„A jestli jsi mi sem přišel kázat, nebo nedej bože snad litovat, tak tady nech to ovoce a vypadni.“ Upadá vyčerpaná do lůžka oči v sloup.
„Haaa, to se mi ulevilo, sakra.“ A zase se rozchechtá jak smyslu zbavená. Je pod sedativem To je jasné.
Hledím na ty proměny nálad s neskrývaným obdivem. Pokládám tašku s ovocem na stolek a mlčky odcházím. Až u dveří pokračuje.
„Počkej, to byl vtip, že jo holky? My se tady musíme nějak zabavit a nebereme tak jako vy tam venku!“ zakroutím hlavou a pomalu lituji, že jsem sem lezl.
„Hele a tenhle znáš?“Nevěřím svým uším.
Po vyslechnutí deseti vtipů mne propouští polibkem a do ucha mi šeptne.
„Miluji tě.“
Odcházím, oční váčky zduřelé od smíchu s bránicí na kaši
„Zítra jdu na kudlu, tak mi drž pěsti.“ Volá do přivírajících se dveří, abych už nemohl reagovat.
Nemá cenu se dál vyptávat, slídit, hrabat se v tom jak v kupě hnoje. Spíše přemítám, jestli to je odvaha nebo strach, to co ji takhle drží pohromadě. Vždycky byla výjimečná, co povídám, je výjimečná a bude výjimečná. Už blbnu. Za to já jsem pytel strachu, takový přizdištváč, co se plíží špitálem u zdi, aby si ho snad ta zubatá, co tady kraluje, nevšimla.
Milan Kalous
ŠKOLA HROU - školní jídelna
Tak už to začalo. Dva měsíce ve škole mi připadají, jako by měl už být konec školního roku. Vyždímaný, podrážděný, s příznaky totální únavy. Doufám, že je to jen ta podzimní a nebo jsem nastavil moc rychlé tempo.
Milan Kalous
V zajetí hry V.
Pět let uplynulo jako voda. Dnes se ta voda proti mně zpátky zvedá, Po tom karambolu s Tomem a mou ex jsem vše pustil z hlavy. Co tě nezabije, to tě posílí. Jsem tedy opět ve hře. O dost zkušenější a opatrnější. Ale ne silnější.
Milan Kalous
Zlatokopka
Stále mluví o pomoci. Jeden druhému a tak. Zneužívá svých nemocí, plíživě tě pokládá, pokládá na znak. Mrcha jedna
Milan Kalous
Čest poraženým
Globalizace prý rozkládá vztahy v rodinách. Taková fráze. Taková blbost. Bude to ale zřejmě pravda. Když jsme tu měli Ústřední výbor plný debilů, silnou STB a jasný vliv KGB, lidi drželi více při sobě. Taková blbost!
Milan Kalous
Čest poraženým
Ten Kubův nápad s mlhovištěm mi nedal spát. Druhý den mu tedy volám, kdy a kde? Že prý na benzíně. Je tam od rána do noci. Vyběhl ven a v ruce drží něco žlutého, neforemného, stočeného do spirály. Z dálky to vypadalo jako lejno.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Česko slaví 1. máj. Na Střeleckém ostrově se hádali komunisté s aktivisty
Přímý přenos Odstartovaly každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
V Göringově domě našli archeologové pět koster. Žádná neměla ruce ani nohy
Tým polsko-německých amatérských archeologů našel v domě, který patřil říšskému maršálovi Hermannu...
Hasiči při pálení čarodějnic zasahovali u dvacítky požárů, často zbytečně
Na mnoha místech Česka se během včerejšího posledního dubnového večera rozhořely ohně při tradičním...
Prodej dům Rodinný, 75m2, Stříbrná Skalice
Stříbrná Skalice
2 300 000 Kč
- Počet článků 177
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1463x