Smrtonosné cestování

Cestování nepřináší jen krásné fotky, odpočinek a radostné zážitky. Vzhledem k událostem na mé poslední výpravě jsem se rozhodl, že sestavím malou sbírku toho, co se může stát i vám. Nebo spíš nemusí. Na základě vlastních zkušeností.

Nečekáte v březnu a navíc v Maďarsku sněhovou kalamitu, která uvězní na silnicích pět tisíc lidí? Já taky ne.

Jaké vám tedy hrozí „nebezpečí“? Tady je jen malý výčet. Například můžete:

• být požaháni medúzou . Peloponés. Přímo u pobřeží a přestože všichni z vaší rodiny se koupali bez problémů. A přestože onu medúzu už posléze nikdo nespatřil. Důkazem zůstává jen vaše tělo.
• se ztratit při cestě do obchodu. Slovensko. Nevěřili byste, jak umí být slovenská vesnice zrádná v případě, že postrádáte orientační smysl.
• zažít výbuch sopky. Madeira. Ne, naštěstí nevybuchla přímo na tomto sopečném ostrově; jde o slavnou Eyjafjallajökull, sopku nevyslovitelného jména, jež vybuchla právě ve chvíli, kdy jsem Madeiru opustit letadlem.
• být v autě, které předjíždí dva kamiony najednou. Rumunsko. V této zemi obvykle předjíždí kamiony vás, avšak můj dědeček, jedinkrát za celou cestu u volantu, se rozhodl místním vypálit rybník. V domnění, že kamion blikající doleva jej pouští, se rozhodl vypálit drzým Rumunům rybník a předjet rovnou dva kamiony na okraji příkopu.
• být uvězněni na podzemním parkovišti. Španělsko. Španělská (obzvlášť baskická) podzemní parkoviště se s jenom trochu větším autem mohou stát něčím mezi hororem a absurdní komedií. Zároveň však při parkování ve městech obvykle není jiná možnost než je využít. Při pokusu vyprostit se z jednoho takového jsem zažíval záchvaty zuřivosti, strachu i beznaděje. Kupodivu jsem přežil.
• být napadeni romskými směnárníky/umývači oken. Maďarsko/Francie. Umývači oken u města Bordeaux, na které jsem zoufale mával, že nechci umýt (tj. v jejich případě spíš znečistit) přední sklo, se rozhodli, že za nedostatek štědrosti se odmění útokem. Podobně to viděli neúspěšní směnárníci na maďarsko-rumunské hranici.
• přijít o kolo. Nebo o dvě. Rakousko. Jestliže jste nikdy nevyměňovali kolo a spoléhali jste na pomoc místních, při cestě do Rakous se to rychle doučte. Na silnici vám třeba může rozříznout gumu ne skoba, ale přímo monstrózní hřeb, a drazí obyvatelé vás budou radostně ignorovat („Nemůžu, mám práci – zeptejte se na farmě. Jenom tři kilometry odsud.“). A když už všechno vyřídíte a myslíte si, že máte smůlu za sebou, můžete třeba gumu píchnout ještě jednou. Například jako já, v alpské vesnici, kde mají jeden neviditelný schod sahající do půlky úzké silnice. Co dělají místní? Smějí se, u toho schodu se to prý stává pořád.
• si zlomit končetinu. Portugalsko. Přímo na hotelu a směšným způsobem – když si sundáváte ponožku. Samozřejmě nečekejte, že by portugalské hotely měly lékárničku. Nebo třeba vypůjčená auta. A pokud se vám to stane o víkendu, máte smůlu; do pondělí to snad vydržíte, ne?
• zůstat 30 hodin na dálnici. Maďarsko. V největší sněhové kalamitě za celá léta a navíc v autobuse, které sám ministr dopravy nechce pouštět dál. Ideálně bez větších zásob jídla a pití. Naštěstí vždycky můžete požádat místní, když už vám policie (která neumí anglicky) nedá ani hrnek čaje.

Toto a mnohem víc vás může potkat během cest, kdy si odnesete mnohem víc zážitků, než byste chtěli. Přesto se nenechte odradit. Vždycky může být hůř. Stále mě ještě nikde neunesli.

 Zajímáte se o cestování, historii nebo literaturu? Nebo chcete podpořit mladého spisovatele a cestovatele-smolaře? Staňte se fanoušky na mé oficiální facebookové stránce. A navštivte také autorské stránky, kde najdete (nejen) informace k historickým románům ORDÁL a DESPOTA.