Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jižní Amerikou na kole - 17. den - Chiquana byla mezníkem na cestě.

..měl sem celou vojenskou snídani čas přemýšlet, co dál. Pokoušel jsem se rozžvýkat starou bulku, popřípadě ji rozmělnit jistým pokusem o kávu a předat mozku velení, nechť rozhodně. První z variant, vrátit se přes salár na cestu smrti, pokračovat 40km na Chilskou hranici a definitivně opustit sídlo hada, nebo pokračovat směrem do oblak k lagunám v pěti tisících metrech, neboli prožít cyklo-hardcore. Laguny byly vždy v rámci plánování na prvním místě, netušil sem ovšem, že mne bolivijské podmínky doslova potrhají na kusy a budu klidně ochoten v rámci zdraví, pohody a duševní i tělesné očisty laguny vzdát. Nakonec jsem poděkoval vojsku, zasalutoval, zvolal ať žije prezident a zadal do navigace směr laguny. Odpovědnost si ponesu sám.

Dvacet kilometrů za Chiquanou to začalo. Prudké stoupání do 4200metrů, jen po kamení a písku. Nedokázal sem jet ani deset metrů v sedle. Kolo se pořád bořilo, slunce pálilo jako blázen a já zjistil že mám vodnaté puchýře i na zádech, byť sem byl namazaný a oblečený. Tlačil sem kolo nahoru pět hodin a celou tu dobu měl po levé ruce vulkán Chiquana. Co deset metrů sem odpočíval kvůli narůstající výšce i námaze. Bylo mi jasné, že v těchto končinách již nepotkám nikoho, s výjimkou terenních aut, které povezou turisty na čumendu do hor. Nebyl sem ovšem na jejich trase a začala mi starost o vodu. Nic není v těhle končinách důležitější než voda a chladná hlava. Měl sem pět litrů, z toho tři byly pryč ještě pod vrcholem. Žvýkání koky mi pomohlo zastavit chuť na pití na dobré dvě hodiny, přesto mi zbývala poslední láhev a navigace ukazovala, že na trase turistických off-roadu budu za deset kilometrů. Nasadil sem radikální řešení. Napil sem se vždy z plná hrdla, abych oblbnul mozek a pak půlku vrátil zpět do flašky. Byly to moje sliny, takže žádná pachuť... a s touhle habaďurou sem dotlačil kolo až na stezku vyježděnou terenními auty.

Bylo pět večer a já měl najeto, či spíše nachozeno 45km. Sednul sem si na bobek a čekal a čekal. V tom jsem viděl oblaka prachu, jak se řítí z kopců auto. Stoupnul sem do cesty, držíce flašku v ruce. Auto duplo na brzdy, japončí uvnitř řvali "Arigato", cvakali foťáky, řidič mi nesl dvě flašky s vodou a mne se chtělo tančit. Zkusil sem to u druhého auta a vše proběhlo naprosto stejně. Z téhle trasy bych snad již neměl uhnout, díky čemuž bych mohl být živený z turistických milodarů. Před výstupem do 4300 sem rozdělal stan na písčité planině a nabouchal do sebe tuňáka s mrkví, čokoládou, oplatkem, jablkem... Prostě tělo křičelo od bolesti, ale jídlo mu zacpávalo hubu. Seděl sem před stanem a nechal se ukájet pohledem na čoudící vulkán Ollague a Cero Caquella..krása, ale nesmírně drsná. Nechápu, proč tuhle krásu umístil nejvyšší stvořitel zrovna sem. Mohl to prdnout za Přerov a večer jsem byl doma!

více foto zde

Autor: Pavel Kadlíček | sobota 5.1.2013 23:00 | karma článku: 13,05 | přečteno: 656x
  • Další články autora

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 51. - 53.den

Vstával jsem časně .. a takzvaným "huhu" stylem, neboli - byl jsem značně vyhukaný. Po celý proces usínání jsem tělo přesvědčoval, že ráno vyrazíme brzy vstříc lodi... a při nočním čůrání proti vichru jsem o tom ujišťoval sám sebe. Huhu jsem tedy rychle vyrazil ze stanu a rychle zase zalezl. Venku se totiž ženili čerti. Teď pozor! To je takové pořekadlo ohledně špatného počasí. Nerad bych, aby si někdo.. třeba z Prahy.. myslel, že byla před mým stanem svatba a že jsem tím pádem strávil půl dne na veselce.

12.2.2013 v 20:31 | Karma: 16,47 | Přečteno: 636x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 48. - 50.den

Déšť mi šustil o stan.. ..no nebyl to déšť, bylo to jen takové lechtání. Už jsem se bál, že začíná obávaná plískanice a chujovo, které se má vynořit za každým rohem. Zapelešil jsem se tedy do neskutečně teplého spacáku, kvůli kterému povraždili snad dvě generace hus a podřimoval, dokud slunce kolem deváté ranní nešimralo. Takhle mi to radili místní. Počasí je tu natolik ošidné, že když si myslíš, že to stojí za prd.. tak dělej co zrovna děláš a zůstaň kde zrovna jsi... ono to přejde. Ještě že tohle pořekadlo neznají u nás doma. Většina chlapů by zůstala v hospodě, být by se na ně pouze vysrala moucha.

7.2.2013 v 22:19 | Karma: 13,29 | Přečteno: 601x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 45. - 47.den

Ihned po probuzení.. ..vyčuraní, snězení oplatku a poleptání žaludku jahodovým sirupem zahlásilo moje tělo stav nouze, neboli potřebu odpočinku. Nedbal jsem výstrah a vyrazil na krátkou čtyřicetikilometrovou etapu do města Coyhaique, které je vlastně hlavním městem zdejší Patagonie. Tahle v uvozovkách krátká etapa mi ale vzala poslední zbytky sil. Motal jsem se po cestě jako opilec, byl jsem sám na sebe protivnej.. což je vlastně div světa a očima jsem připisoval kilometry. Ty se připisovaly opravdu skvěle, neboť cesta vedla pořád nahoru a já si tak poklusem hlemýždě mohl prohlížet malebnou krajinu. Alespoň že tak.

6.2.2013 v 22:51 | Karma: 14,09 | Přečteno: 387x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 42. - 44.den

Rozpolcená a přerušená dřímota u dědečka na statku.. ..měla za následek dnešní celodenní únavu, kdy tělo před každým kopcem zvedalo červený prapor a hlásilo stav nouze. Důvodem přerušeného spaní byl náhlý ruch kolem mého stanu uprostřed široširé tmy. Když jsem vykouknul ven, stáli před stanem dva. Beran a pes.

5.2.2013 v 20:00 | Karma: 14,19 | Přečteno: 444x | Diskuse| Cestování

Pavel Kadlíček

Jižní Amerikou na kole - 41. den - Dnešní etapa měla být ..

.. ultra důležitou, chyběl mi jen osmdesáti kilometrový úsek, abych se napojil na svoji cestu snů, na cestu, kvůli které jsem vůbec do této řiti vyrazil.... Carretera Austral, neboli cesta odnikud nikam v posledním ráji světa. Myšlenka, že dnes stanu na téhle šotolinové a kopcovité potvoře mě motivovala natolik, že jsem ani neposnídal. Nacpal jsem si plnou hubu sušenek a vyrazil do prachu cesty. Většinu kilometrů jsem měl vedle sebe řeku Futaleufu, neboli Futu, neboli Fú. Takhle ji tady říkají všichni a většina z těch, kteří se odvážili ji sjet na raftu se u vyslovení jména Fú navíc ukloní. Měl jsem to štěstí prodrat se lesem do míst, kde má řeka tu největší obtížnost a slyšet řev chlapů..., kterak sjížděli peřejemi na raftu. Nevím jestli řvali zděšením, nebo štěstím, že to mají za sebou... ale já byl rád, že jsem na cestě a ne ve člunu.

2.2.2013 v 0:04 | Karma: 15,07 | Přečteno: 358x | Diskuse| Cestování
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky

1. května 2024

Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...

Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu

1. května 2024

Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...

Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky

1. května 2024

Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...

Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus

1. května 2024

Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...

  • Počet článků 93
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 726x
"..Ahoj. Jmenuji se Pavel Kadlíček. Nikterak nevyčnívám, ani nezapadám. Tam někde v nitru jsem světoběžník, jenž prošel svět snad pětkrát křížem krážem - vždy po zhasnutí lampy na nočním stolku. Pravý světoběžník má mapy v knihovně. Já mám mapy dokonce i na toaletě. Pro všechny případy tam mám i atlas Evropy. Člověk nikdy neví. Jsem ďáblem posedlý cyklista a náruživý muzikant, což je pro duši světoběžníka přímo třaskavá směs. Takto v sedle kola objevuji svět a v hlavě rodí se mi hudba z potěšení. Mé koníčky se vlastně obohacují navzájem. Nestrádám."