Velikonoce

Už je to neodvratné - největší svátky jsou před námi. Okna jsou všude umyta, to jsem mohla sledovat v okolí už před několika týdny. Domácnosti patrně též budou pečlivěji vycíděny, jak se na jarní novoročí sluší a patří.

Smyslem lidových zvyků je to stejné, jako na Vánoce, vyčistit domácnost od zlých sil a všech nekalostí a začít nový roční cyklus spolu s hospodářským rokem...podpořit růst a plodnost dmoucím se pečivem a dalšími jarními zázraky jako zelené byliny, vejce a mladé maso.
Ano, křesťanství k tomu dodalo svoje příběhy, rovněž působivé, ale nemám dojem, že by byly lidmi u nás šířeji přijaté. Na Vánoce ještě Ježíška a jesličky vidíme všude, ale ukřižování a zmrtvýchvstání Krista nějak "netáhne". A půst taky ne.
Nesnesitelně kýčovité levné sladkosti a dekorace jdou dost proti každému smyslu svátků. To není nic nového, prostě kšeft potřebuje příběhy, ber kde ber. A přes emoce nám toho vnutí nejvíc...
 

 
Snažíme se ubránit. Velikonoce můžou být dobrou příležitostí, jak naopak připravit domácí lahůdky. Tradičního pečiva existuje spousta - každý rok dělám jeden nebo dva druhy, všechno by se sníst ani nedalo.
Moje vyzkoušené tipy najdete zde a tady. 
Štólu, ať už vinnou nebo tvarohovou, je lépe péci o něco dříve. Vinná potřebuje rozležet skoro dva týdny a tvarohové prospějí aspoň tři dny. Když byly v rodině menší děti, pekla jsem i hodně kraslic a slepiček z perníkového těsta, ale dělají se i linecké. U zdobení se můžou děti docela vyřádit.
Pečou se i další druhy cukroví, stejného jako na Vánoce, jak kde. Beránek s polevou bývá piškotový, ten však brzy vyschne, dobrý je s ořechy nebo jako biskupský chlebíček, ale může být z každého těsta, vhodného do formy.
 

 

Rodina měla u stolu také společně pojíst jedno vařené vejce, aby držela pohromadě a někdo nezbloudil.
Starobylým velikonočním jídlem bylo úšelo, něco jako hustá polévka či omáčka ze smetany a vajec, s opečenou slaninou a klobásou, hlavně na Valašsku. Jinde zase tak nazývali zelňačku z "bečkového" zelí. I to slovo je velmi staré a na první pohled zvláštní, souvisí však s jíchou a jíškou. Podobná úšelu je i šmigrustovka pro koledníky. Už kdysi dávno jsem si napsala recept, ale nikdy jsem ji nevařila. Na každou porci se dává kus pečeného bůčku, klobása, vejce natvrdo. Polévka je ze smetany se žloutky, ochucená křenem a octem.
 

 
Tvarohovou štólu jsem letos vylepšila marcipánovou dušičkou. Určitě upeču nádivku ze tří druhů masa, devatera bylin a taky droždí.  Pár vajec na ozdobu nabarvím, skončí asi v pomazánce, koledníky nečekám - jen symbolické "pomlazení" od rodinných příslušníků. Zelňačka by se rovněž hodila, ale uvařím spíš hovězí vývar. K pečení se mi podařilo zakoupit jehněčí, tradičně se špenátem a bramborovotvarohovými šiškami poslouží jako větší rodinný oběd. Přidám jarní dort se žloutkovou polevou, na kterou patří zelené pistácie.
Taky se vydáme na nějaký výlet, s tou nádivkou a štólou, nebudu jen v kuchyni. Veselé Velikonoce.