"Takový práce, a ani to nikdo nejí," povzdechnou si po svátcích mnohé pilné hospodyňky. "A vono to vlastně ani neni moc dobrý," upřímně dodávají. Když něco takového slyším, dá mi dost práce to nějak společensky přijatelně uhrát, protože se mi dere na jazyk: "A proč tedy pečete takový nedobrý cukroví?"
Copak to má smysl? Nejde přece o součást nutné výživy, ale o tradici, atmosféru, něco mimořádného v průběhu roku. Plno domácností zbytečně soutěží o co největší množství a počet druhů cukroví, které pak chutnají prakticky stejně a liší se jen barvou polevy nebo způsobem zdobení.
Už celé generace jsou zvyklé, že to tak patří. Počítejte se mnou. Vychvalované babičkovské recepty jsou totiž další chimérou, kterou odvál čas. Měly cenu snad potud, pokud byla babička vychována nejpozději před Světovou válkou, tedy narozena zhruba kolem roku 1900, něco mohla pochytit ještě mezi válkami...babičky mladších generací se naučily vařit převážně v dobách nedostatku, a tak na jejich receptech je to znát. Na rozdíl od těch starších, které si ještě pamatovaly, jak ty opravdové suroviny chutnají a mohly to porovnat, už musely mít chutě posunuté. Co takhle margarín a umělý med (škrob s tukem a cukrem) místo másla, strouhanka místo ořechů, krupicová pěna místo šlehačky?
V šedesátých letech zas s krátkým oživením přišla i vlna náhražek a nových výrobků potravinářského průmyslu, které se též úporně drží na výsluní. Příklad? Cukroví s růžovým pudinkovým práškem, kokos místo mandlí, ztužený tuk s kakaem místo čokolády, instantní káva... Výjimky se jistě našly, ale nebylo jich mnoho, jak můžeme vidět v nabídce cukroví třeba na receptových serverech a všude, odkud se na nás ty záplavy nedobrot valí. Dostala jsem tuhle odkaz asi na 1000 druhů - schválně jsem recepty projela, a bylo to přesně ono: ztužený tuk, margarín, prášek do pečiva, škrob, syrová krupička, kokos, sušené mléko, umělé barvičky, a ve všem trochu stejného koření a příchutí, byť pracné a kýčovitě pečlivě ozdobené kousky.
Ono je to těžké, chutě dětství jsou velmi vytrvalé, a kdo si navykl na ty ošizené, nepřemýšlí o tom...a pak to vede k tomu, čím jsem začala. Snad to tak není všude, ale kolikrát mě ty nedobré druhy překvapily i u lidí, kde bych to fakt nečekala. Nezkusíte se osvobodit od starých zvyků a neuděláte si letos méně cukroví (stačí magických devět druhů), ale dobrého, které nevyhodíte, nýbrž si je budete chtít šetřit co nejdéle? Kvalitnější cukroví bez problémů vydrží v chladu i několik měsíců.
Pracuji na tom léta a mám natrénováno. Už za mého dětství jsme se snažili, aby se cukroví lišila, prostřídaly se chutě: něco oříškového, něco kakaového, něco s kořením, linecké s marmeládou, něco s bílou nakyslou polevou, něco z ovoce, něco ze žloutků, ze sněhu, ale ne vše dohromady. Krémy, kokos, škrob a domácí čokoláda u matky neprošly. Z nouze jsme v osmdesátých letech pekly pracny z oříškových tatranek - recept žije i dnes, nevěříte? A co teprve porevoluční hit Raffaelo z oplatek Vlnky a ztuženého tuku?
Peču už téměř výhradně z másla, i když jsem se k tomu propracovala až během let. Pro všednodenní pečivo a moučníky ho kombinuji s jinými tuky. Na Vánoce máslo nedávám jen do sádláčků a do osvědčených rohlíčků, ale i ty chci zkusit aspoň namíchat. Prášek do pečiva nemá v receptech na cukroví místo. Nepoužívám už na nic ani piškoty.
Myslím, že nemá smysl péci doma něco nedobrého, vždyť práce do toho vložíte stejně. Dobré linecké ohromí stejně jako plněné ořechy s máslovým krémem. Místo všelijakých šílených kuliček a nugátů jen obalte sušené ovoce v čokoládě nebo zkuste skutečné domácí pralinky. Některé druhy cukroví jsou nenáročné na suroviny - třeba jablkový sýr, marcipánky.
Nelíbí se mi cákat čokopolevu na skoro všechno, ani to chuťově nic nepřináší, spíš vyberu jeden dva druhy, které si zaslouží pravou čokoládu. S uložením cukroví na balkóně v papírové krabici mám jen dobré zkušenosti - tedy pokud začne příliš mokře sněžit, musím krabice vložit do igelitek, to by se vše rozmočilo moc...ale v suchém bytě bez balkónu ani nemá cenu některé druhy péci. Dají se vybrat takové, kterým sucho nevadí.
Ať se vám letošní pečení povede a chutná lépe než jiné roky! Přeju advent plný lákavých vůní a příjemné atmosféry.
