Doba plesů a tancovaček se nedá přehlédnout, i když se jich aktivně nezúčastňuju. Stačí však ty hovory u kadeřnice, v metru, v práci. Připomíná mi to samozřejmě období, kdy jsme bydleli v jednom domě i rozvětvenou rodinou, a tak o dramatické situace nebyla nouze, jak vzpomínám v Cukru na nitku:
Když se nějaká ženská z rodiny chystala někam, na čem záleželo, začaly úplné manévry: to bylo nějakého zkoušení, shánění, náruče dobře míněných rad, výměny názorů, zkrátka neopakovatelné chvíle. V takových úplně archetypálních momentech se všechny ženy rodu semkly k společné akci – dvě tety, babička, matka, my dvě ségry. Dosud jsem byla pověřována různými pomocnými pracemi – podej, dones, přidrž…a pak jsem se konečně i já vypravovala: „Tak co, dobrý?“ „No já nevím, ještě by to něco chtělo, co myslíš…“ Babička se vmísila: „Bílej límec, ten to zvedne!“ „Prosím tě, ty bys ke všemu dávala bílej límec, to je tak staromódní,“ kontrovala jedna teta. „Jo, bude to hlava na talíři, sama to říkáš,“ přidala se matka. „A co nějaký korále, nemáte něco v týhle barvě?“ A už se každá rozběhla hledat do svých pokladů… přinesly rozmanitou bižuterii a zkoušelo se, nakonec byly korále třeba zas zavrženy a doporučena šálka nebo brož. „Nedáš si k tomu pásek?“ „Víc se namaluj!“ „Ale ne, to by vypadala moc lacině, pamatuješ, jak sis zkoušela tu oranžovou rtěnku?“ „To bylo fakt příšerný, jak od kolotoče!“ „Ještě se musí najíst…“ „Ale ne moc, ať jí není při tom poskakování špatně.“ „A co ty vlasy, nepřeláknem je trochu?“ nabídla se další teta, že půjčí svůj lak. V tomto duchu to vypravování mohlo pokračovat snad hodinu. Nakonec nezbytná kontrola: „Máš všechno? Klíče? Peníze? Kapesník? Tak se dobře bav!“ a následovaly třikrát tři křížky od babičky na čelo, oči, na rty.
I jednu historku spojenou s jídlem si vybavuju, týká se smažených syrečků: zrovna jsem si je teď kupovala, tak jsem si ji připomněla. Jedna matka z okruhu známých vypravovala:
„To si představte. Muž se nabídl, že nám udělá večeři, než se vypravíme s dcerou do tanečních! No nevšímaly jsme si ho, chystáme se, oblíkáme, malujeme, až se nám zdálo, že tam něco zavání. Zamořil celý byt a my šly do těch tanečních bez večeře! Bylo to hrozné, už mi s těmi syrečky domů nesmí!“ A všechny ženské se mohly smíchy potrhat, co to jen ty mužské může napadnout, syrečky do tanečních!
Syrečkový koláč jsem tu ale už ukazovala. Znáte bramborové koblihy plněné trochou uzeného? Typicky zimní, vydatné a zcela nedietní jídlo. Chutnají neopakovatelně.
Přidávám odkaz a obrázky několika masopustních jídel, která můžeme v souladu se sezónou ještě dva týdny konzumovat, než začne období postní. Vepřová pečínka se švestkami, špikovaná hovězí pečeně, lehčí kuřecí roláda nebo krůtí rolka s kapary - každý si snad vybere.
