Dýňová sezóna

Stálí čtenáři se nejspíš diví, kde jsou nové dýňové recepty - právě v tomto týdnu a s dýní v záhlaví blogu jsou to očekávání pochopitelná.

Dýně samozřejmě sleduju, kupuju, vařím a konzumujeme je. Ba i foto jsem stihla, jak se zabydlují v kuchyni.

Ovšem na koníčky, tedy psaní, příliš času nezbývá, realita se připomíná naléhavějšími úkoly, a to na všech frontách. Pár dýní jsem nashromáždila, i když už vloni byly k dostání celý rok. Vydrží dobře i doma - musí mít sucho a teplo, nevyschnou. Pokud mají nějakou závadu povrchu, mohou začít hnít, jinak se jim nestane nic. Osvědčují se mi (už tři roky) hokkaida a máslové dýně. Jak ji nakrojíte, je třeba zpracovat vše rychle, proto jsou lepší menší kousky.

Na většinu receptů se používá pyré - lepší je z dýní upečených nasucho než vařených ve vodě. Hokkaida se rozmixují komplet, u máslových se slupka celkem snadno odkrájí nebo se dužina vyškrábe.

Podrobněji popisuju u receptu na dýňovou omáčku.

I tu jsem letos zjednodušila - opekla jsem maso (kuřecí), vyndala na misku a pokrájenou syrovou dýni jsem dala dusit s cibulí i česnekem přímo do kastrólu. Změkla asi za dvacet minut a stačilo rozmixovat, přidat vodu, vložit maso, dodusit a nakonec dochutit pepřem a smetanou.

Další dýně bude pečená jako příloha a nesmí chybět polévka. Recept je jednoduchý. Ta dýňová semínka navrch určitě použijte, i když koupená! Asi totiž nebudete mít nějakou fintu, jak je vyloupat z dýně - bývají málo zralá a je s nimi hodně práce, než se očistí, vyperou, usuší. Jeden postup jsem si našla, naolejovaná a nasolená se pečou v troubě dohněda asi hodinu, udělám je, až nasbírám semínka z více dýní.

Dýňové moučníky jsem si taky už vyzkoušela, muffiny najdete na Oně. Dýňové sušenky jsou podobné.

Kdybyste se příště, až zavadíte pohledem o dekorativně působící dýně, odhodlali je koupit k jídlu a něco zkusit, s těmito recepty nemůžete neuspět - najdou si nečekané příznivce stejně jako v mém okolí.