Nevím, jak moc je pečení z bramborového těsta rozšířené - závin jsem z něj dělala vlastně poprvé a neznám ani nikoho v okolí, kdo by ho pekl. Možná trochu zvláštní, ale je to pravda.
U nás doma bramborové těsto dělávala jen babička, ale ač jsme jí se sestrou vydatně pomáhaly (více zde), už nevím, jestli se taky peklo, nebo jen vařilo. Možná nějaký závin s uzeným a zelím mohl někdy být.
V rámci rychlé a jednoduché kuchyně pracující ženy se matka vyhýbala nejen kynutému, ale i bramborovému těstu a používala moderní směsi v sáčku. Vařit den předen brambory a pak se s nimi loupat? To by ji zdržovalo.
Sama taky nerada loupu brambory, ale přece jen pro tu zábavu to občas ráda podstoupím. Kvůli výborným šiškám a ovocným knedlíkům, kucmochu, bramborové bábovce s masem anebo kynutým bramborovým koblihám. I jiné recepty by se našly...
O vaření brambor jsem si zapamatovala jednu "výbornou" radu - v malé brožurce z 50. let, určené pracujícím ženám, se tak nějak počítalo, že žena pracuje na ty dvě směny a že je to její úděl. Neřešilo se, jak jí to ulehčit, ale že si má práci líp zorganizovat: rozumná žena, hned jak vstane, ze všeho nejdřív postaví na plotnu hrnec brambor, a než odejde do práce, má je uvařené - a s jejich využitím si už přece poradí. Četla jsem to pro pobavení nějakých dvacet let po vydání - ale tahle rada mě tak vytočila, že si ji pamatuju dodnes, i když ten sešitek už skončil bůhvíkde... Věřila jsem v té době na rovnoprávnost, na to, že si v rodině všichni práci rovnoměrně rozdělí, inu ideály mládí:)
Na bramborový závin jsem si myslela už nějakou dobu - zajímavé na něm je, že těsto je nejen úsporné, ale i dosti zdravé - dává se polohrubá mouka (asi polovina váhy brambor), jedno vajíčko, sůl. Těsto by nemělo moc lepit, ale s moukou je třeba co nejvíce šetřit. Jako každé bramborové těsto i toto brzy řídne, proto se má zpracovávat ihned, žádné odpočívání.
Nejprve jsem si zamíchala masovou nádivku z doma mletého libového bůčku, klasicky se strouhankou, cibulí a vajíčkem. Samozřejmě i se solí, pepřem a něčím zeleným.
Těsto na mísu nelepilo, ale jak vidno, s válením byl trochu problém - musela jsem do něj ještě trochu mouky zapracovat, aby šlo rozválet na jakoustakous placku o síle 3 - 5 mm. Přenášela jsem ji na válečku a nepravidelnosti dolepila, těsto je měkké a poddajné. Celý závin by se mi rozpadl, než bych ho přenesla.
Že nejsou záviny zcela vzhledné, hladké? Nakonec se právě ty nerovnosti pěkně upekly a vypadaly mnohem lépe a zajímavěji než nudně rovné části :)
Závin z bramborového těsta mě příjemně překvapil. Těsto nebylo tuhé ani suché, jak jsem se obávala, trochu se promastilo nádivkou. Teplý chutnal lépe, ale dal se jíst i zastudena. Se zeleninovým salátem vydal na slušnou večeři i do obědové krabičky. Náplň by se mi líbila i zkombinovaná se zelím nebo špenátem, ba i houbami. Určitě ho brzy zase zkusím a možná budu uvažovat i o jablkovém nebo tvarohovém nasladko. Přidáte se?
