To byl rok....léčba rakoviny pokračuje

To byl rok... aneb pokračování mého boje proti rakovině pomocí chemoterapie v následujícím roce 2017 - Díl 6.

     Tak a máme rok 2017. Silvestr proběhl celkem dobře, vlčáka jsem raději dal do dílny a sám trávil čas s manželkou u televize. Jako obvykle mizérie a jedině po půlnoci snad koncert Paul McCartney stál za zhlédnutí a také již snad posté opakovaný Silvestr s herci uváděný panem Menšíkem.

     Já opět beru prášky Capecitabine 3 ráno a 3 večer asi 30 minut po jídle. A také jako vždy se mi dělají koutky které jsou sice nepříjemné ale dají se vydržet. Prostě mám po chemii jedovaté sliny a v noci při spánku se mi dostávají právě do koutků. Sice během noci jdu asi třikrát na toaletu (prostě hodně piji jak mi bylo doporučeno) a při tom si vždy vypláchnu ústa a omyji rty abych je následně natřel jelením lojem či jinou pastičkou ale moc to nepomáhá. Je to každé ráno stejné. Dnes ráno jsem byl u obvodní lékařky píchnout B12 a nechat se prohlédnout pro "Potvrzení způsobilosti k řízení motorových vozidel" jak se formulář nazývá. Slyšel jsem, že dobře vypadám a ať si dávám pozor, že začíná chřipková epidemie. Musím ještě dodat, že paní doktorka byla tak hodná a celou dobu při kontrole jsem domluven na tom, že nebudu čekat v čekárně mezi pacienty abych něco vzhledem k nízké imunitě při chemoterapii nechytil. Za to moc díky. A ani jsem se nenadál a končí čtrnáct dní s prášky a teď mě čeká až do 20.1.2017 kdy mám kontrolu klid. I když ne docela, jak se také dá říci. Popraskané koutky a opakující opary jako vždy asi od 10 dne užívání prášků se stupňují a jejich vyvrcholení bývá tak 15 dne a potom zase pomalinku slábnou. Je to nepříjemné ale dá se to vydržet. Zkoušel jsem na to propolisovou tinkturu, mastičku od Oriflam, balzám na rty, jelení lůj atd. ale nic moc nezabírá. Hubu mám kolem rtů červenou jak mívají šašci v cirkusech. Také jsem zajel za kamarádem vinařem pro víno, které budu potřebovat na svoji oslavu sedmdesátin počátkem února. Snad bude 60 lahví pro 40 lidí stačit. A protože se jedná o pozdní sběr a opravdu kvalitu, museli jsme otevřít dva ze šesti značek a ochutnat. Pro ty, kteří mají rádi víno mám potěšující zprávu, nic mi to neudělalo i když jsem sám vypil asi 5 dcl. Musím na sebe ale prozradit, že ten decánek červeného si občas dávám už od konce listopadu samozřejmě na krev.

     Blíží se dvacátý leden a moje návštěva u doktora. Venku je spousta sněhu a teploty pod nulou jak přes den tak hlavně v noci. Chodím občas s ženou na procházku a sem tam se podívat na vnuky fotbalisty. Vše ale s mírou, protože už řádí chřipková epidemie a to pro moji imunitu není to nejlepší. A také dosti šlapu nejlépe v leže na té mašince co jsme dostali. A tak jsem se ani nenadál a je tu opět kontrola u pana doktora. Říkám mu o svých problémech, sice ne velkých ale trochu nepříjemných s ústy. Protože mám výsledky krve dobré, mění mi počet prášků na 2 ráno po jídle a 2 večer. Ptám se také jak bude vše pokračovat po ukončení kůry. Samozřejmě budete chodit na kontrolu a na závěr uděláme kompletní vyšetření včetně CT. Jsem spokojen a odcházím domů s pocitem, že asi léčba postupuje úspěšně.

     Uteklo pár dní a s nimi jsem už spolykal pár prášků a moje rty zase připomínají rty černochů ovšem v červenější barvě. Je pátek 27.ledna a já volám pana doktora , abych ho informoval. Kromě suchých rtů a praskajících koutků se mi udělal na bradě uher a vzápětí to samé přesně na hranici mezi kůží a samotným rtem. Doktor mi poradil, abych vynechal braní Capecitabíne a v pondělí mu zavolal. Přesně to jsem učinil. Vše se mi hodně zlepšilo a když jsem to řekl panu doktorovi s dodatkem, že vždy ráno mám jakoby zalepené rty hustým hlenem, jeho odpověď byla jasná. Nechat prášky vysazené a přijít normálně 13.února na odběr krve a kontrolu.

     Člověk by neřekl, že jeden telefon udělá takovou radost. Prostě mám pocit, že se vše zlepšuje. No asi se člověk ale nemá radovat hned. Ten uher na bradě jsem sice vymačkal ale nějak se mi zasunul více do brady a ta mi začíná trochu otékat. Nejdříve zkouším různá mazání až skončím u Ichtoxylu s kterým mám trochu zkušenosti z dřívějška, že je schopen vytáhnout horkost z postiženého místa. Uvidím co dál. No dál nic moc. Černá mast sice trochu zabrala ale kůže na bradě se pěkně krabatí a že by to vůbec nebolelo se říci nedá. Tak zase poslouchám různé rady a nakonec jsem skončil u krému ze šalvěje. A ejhle, pomáhá to. Jsem rád a teď vlastně jen nepatrné občasné trhlinky v koutcích mě trochu štvou. Ale máme tady už únor a s tím spojená oslava mých sedmdesátých narozenin. Proběhla výborně, zadal jsem si velký sál v penzionu s kompletní kapacitou ubytování. Ono pro čtyřicet lidí už sehnat ubytovací a stravovací zařízení není zase tak jednoduché. Mně se to podařilo a mohu říci, že jsem byl spokojen. Trochu mě ale po obědě bolelo břicho a tak jsem si šel na chvíli ho natáhnout a odpočinout si. Prostě najednou do sebe naládovat vývar s játrovou rýží, kachní stehno se zelím a knedlíky a k tomu hrknout do sebe pivo, nebyl ten nejlepší nápad. Protože pokoje byly hned vedle sálu, nikdo si toho ani nevšiml. Samozřejmě o mé nemoci skoro všichni věděli a tak by bylo nepříjemné vše vysvětlovat. Ale potom už jsem vydržel tancovat, smát se a bavit až do půlnoci. Prostě jsem mlaďochům musel ukázat co ta naše generace zvládne. Opravdu jsem měl velkou radost z přítomnosti všech blízkých. Jen synovec mě oprávněně zdrbal, že on o mé nemoci nic neví. Vysvětlil jsem mu ale, že když mu loni zemřel na rakovinu táta, nebylo by ode mne moudré mu o tom povídat což uznal. Úžasné byli všechny děti, protože si hráli na chodbách i pokoji a vlastně jsme o nich ani nevěděli. Tak to má být. V neděli po společné snídani mojí hosté odjeli domů a já si šel lehnout a odpočívat. Ani jsem už v neděli moc nejedl, vždyť jdu zítra na kontrolu.

     A kontrola dopadla výborně. Pan doktor mi dnes řekl, že odběry jsou v pořádku a že mám přijít až 29.5.2017 na velkou kontrolu, kde mi odeberou krev i na rakovinotvorné markery, udělají CT a po jednání s doktorem a jeho rozboru bych měl ještě absolvovat kolonoskopii a když bude vše OK tak mi doporučí lázně. A samozřejmě žádné prášky. Prostě samá pozitiva. Jsem spokojen a proto se na čas odmlčím a budu pokračovat pokud se nic nestane až po této kontrole. Trochu si provětrám hlavu a začnu uvažovat jak se zachovám, pokud nebudu od rakoviny čistý. Pokud mi bude nabídnuto další kolo chemoterapie, jak se zachovat? Jít na další kolo i s tím, že mě to zatím nevyléčilo a jistě uškodilo ostatním orgánům v těle a nebo přemýšlet nad jinou alternativou? A nebo si říci, příště to bude určitě lepší. Nechtěl bych se totiž léčit ale vyléčit. Zatím jsem plný energie a cítím se dobře, bude to ovšem tak i po případném druhém kole? No nechám toho. Před sebou mám oslavu stejných narozenin švagra, sraz spolužáků z hotelovky (samí mladí sedmdesátníci) no a potom velkou kontrolu. Ať to dopadne tak či jinak, určitě se ozvu. Tak mi držte palce alespoň tak, jak já držím všem lidem které podobná nepěkná nemoc postihla.