Média píší o páteční prohře vládní koalice v Poslanecké sněmovně tak, jako by za ni mohl Paroubek. Zapomínají na to, že prohrála vládní koalice v čele s premíérem Topolánkem, neboť nebyla schopna prohlasovat to, co chtěla - Paroubkovi se to naopak povedlo. Budou snad novináři příště reagovat stejným způsobem, když hlasování prohraje Paroubek a zvítězí Topolánek?
Naše nezávisle modrá média běsní - v Poslanecké sněmovně prošly návrhy opozice, nikoliv vlády.
A kdo za to může? Paroubek.
A co se stane? Zboří se kvůli tomu svět, demokracie je v ohrožení.
Jenže, milí novináři a komentátoři, demokracii byste si neměli vykládat tak, že když neprojdou návrhy Vašich oblíbených stran, tak je všechno špatně a demokracie trpí, a Vaši neoblíbenou stranu, která demokraticky prosadila v parlamentu svůj návrh, je třeba zostudit a označit za nebezpečnou. Nebo jste si snad ještě nezvykli na to, že někdo může mít také jiný názor, než máte Vy, a že jej může i demokratickou cestou prosadit?
To, že opozice prosadila svoje návrhy, je demokratické.
To, že jim v tom vládní strany nezabránily, svědči o jejich neschopnosti.
- Vláda prosazuje svoje návrhy silou, nikoliv kompromisem a jednáním - a pak se diví, když při tak těsném rozložení sil ve sněmovně prohraje zásadní hlasování.
- Vláda naprosto ignoruje fakt, že zásadní rozhodnutí musí být výsledkem kompromisu mezi vládou a opozicí - vláda má odpovědnost vůči zemi i zahraničí a ona nese důsledky, když není schopna prosadit a zajistit podporu plnění našich závazků.
- Premiér Topolánek a jeho ODS obviňuje ČSSD z nátlaku, který však ODS sama vůči ČSSD velmi ostře uplatňuje (prohlášení premiéra typu - Vy radar, my Lisabon apod.).
Jak je možné, že premiér - když ví, že poplatky u lékaře nejsou udržitelné ani pro některé vládní poslance - neustoupí a nedohodne s opozicí ústupky, ale tvrdošíjne trvá na svém?
Jak je možné, že premiér ignoruje tlaky na změny ve vládě i vládní politice a vše odsouvá na neurčito?
Jak je možné, že premiér celé měsíce ignoruje žádost opozice o jednání o pobytu našich vojáků v Afghánistánu v Poslanecké sněmovně a nechá to díky své ignoranci dojít tak daleko, že vláda ve sněmovně nesežene na poslední chvíli potřebnou podporu (je zajímavé, že našim nezávislým médiím nevadí, že vláda není schopna splnit svůj závazek vůči EU a otálí s ratifikací Lisabonské smlouvy, přestože premiér s dohodnutým textem, který je kompromisním výsledkem jednání představitelů všech členských zemí EU, vyjádřil svým podpisem souhlas)?
Jiří Paroubek nedělá nic než to, co dělá Mirek Topolánek. Využívá situaci, aby prosadil své návrhy (vláda přece dělá to samé, také využívá momentální situace, přeběhlíky apod.). To, že si premiér Topolánek nedokáže sehnat podporu pro vládní návrhy ve vlastních řadách, chová se sebevědomě, jako by měl většinu ve sněmovně, a navíc se ani nedokáže dohodnout s opozicí, svědčí o jeho naprosté nekompetentnosti, neschopnosti a slabosti.
Jako premiér Topolánek selhává a měl by co nejdříve rezignovat. Útěchou za jeho mizerný výkon a předčasný odchod z funkce mu jistě budou pochvalné ódy na jeho osobu i vládu ze strany "nezávislých" modrých novinářů.
