(Talent)mánie vtrhla po předchozích jiných mánií (Superstar, reality show apod.) i k nám. Nic proti lidové zábavě, kdy se publikum svíjí smíchy nad prdícími účastníky soutěže apod., ale propůjčení prostor vč. jeviště Národního divadla k tomuto typu zábavy považuji přinejmenším za nešťastné.
Chceme-li udržovat ve společnosti nějaké hodnoty, musíme je sami ctít a naplňovat odpovídajícím obsahem.
Chceme-li, aby se z Národního divadla stalo - tak jak to bylo od počátku jeho existence míněno - synonymum pro to nejlepší z české kultury, nemůžeme jej propůjčovat k zábavám patřícím do putyky či nanejvýš do televizního studia. Nebo si snad někdo dokáže představit, že by se v Met či Bayreuthu místo umění snažícího se o nejvyšší mety např. konala soutež v ukazování lidských špeků?
Opět se zase projevila česká národní vlastnost - pro peníze uděláme všechno, přijdeme klidně i o pověst. Národní divadlo kvůli vidině slušného výdělku ztratilo svoji důstojnost, kterou po letech absolutní umělecké stagnace horkotěžko získává zpět.
Místo abychom se snažili učinit z Národního divadla výkladní skříň české kultury, do kterého by přijížděli cizinci jako nyní přijíždějí do Met, Bayreuthu, Salzburku apod., snižujeme pověst Národního divadla zase o stupínek níže.
Národní divadlo stále tápe v tom, jak ze sebe udělat onu - i ve světě - uznávanou kulturní instituci. Jeho dramaturgie svědčí o bezkoncepčnosti a neoriginalitě.
Místo aby ND nabídlo světu to, pro co by mohlo být originální (oproti jiným světovým divadlům) a vyhledávané, tj. kvalitní nastudování českého repertoáru (doplněného světovými tituly), nabízí to, co běžný návštěvník divadla uvidí v každém druhém divadle, navíc v průměrné, leckdy i podprůměrné kvalitě.
Jak je možné, že jsou peníze na opakovaně nové (a stále horší) inscenace Prodané nevěsty (která by měla být prováděna jen v nejvyšší kvalitě, ba přímo vzorově), ale nejsou na nové inscenace jiných českých oper, které běžný divák ve světě neuvidí?
Jak je možné, že kdysi ND dokázalo vstupovat do dějin opery moderními inscenacemi i premiérami nových oper, i když jeho rozpočet byl o dost menší než nyní?
Odpověď je nasnadě - Národní divadlo nemá vlastní vizi, slevuje z požadavků na vysokou kvalitu svých inscenací a výkony jednotlivých umělců a místo budování image kvalitní a nejlepší české scény propůjčuje (dobrovolně!) své jméno k pochybným akcím. Příště se možná dočkáme soutěže v masturbaci přímo pod nápisem Národ sobě.
