Povolební kocovina aneb Jak dopadly jednotlivé strany

Tak nám zvolili Klause za prezidenta. Jak ve volbě obstály jednotlivé strany? Jaká byla jejich taktika a vyšla jim? Pokusím se na tyto otázky odpovědět.

ODS - jednoznačně vítěz volby. Prosadila Václava Klause, a to jednotně a za přispění 3 přeběhlíků od ČSSD. Neměla v Parlamentu většinu pro zvolení Klause, jak tvrdí (zapomíná na již zmíněné 3 přeběhlíky od ČSSD, bez nichž by Klause neprotlačila). Na první volbu však přišla viditelně nepřipravena. Během týdne do 2.volby však dohnala, co zanedbala - potřebné hlasy nejednotné KDU-ČSL získala sdělením, že se předseda KDU-ČSL může bez problémů vrátit do vlády (vyjádření premiéra v pátek ráno), exemplárním potrestáním Strany zelených za to, že zelení zaútočili na Klause a podporovali veřejnou volbu (nadávky ze strany ministra Langera, trucovité neschválení ekologického zákona, který pak nakonec byl schválen, vyhrožování SZ o vyhazovu z koalice) a podporováním zákona o církevních restitucích. Samozřejmě zafungoval i silný lobbing (lze se jen dohadovat, zda ODS skutečně chtěla uplatit nezávislého senátora Novotného, zda přeběhlému poslanci ČSSD Snítilému skutečně někdo vyhrožoval jeho minulostí, proč se scházel kancléř Weigl se Šloufem). Nakonec nebyla ani proti veřejné volbě, kterou tak halasně odsuzovala - jasně, odblokovala tím situaci v Parlamentu, ale zároveň se ujistila, že přeběhlíci z ČSSD volí Klause - prostě spojila příjemné s užitečným. ODS by se však nyní neměla chovat podle hesla "vítěz bere vše" - měla by si uvědomit, že její vítězství bylo jen těsné (jako hlasování o důvěře vládě, které také prošlo jen hlasy přeběhlíků od ČSSD) a že partnery potřebuje (nemá většinu, proto by měla zkrotit touhu po pomstě na SZ a nezávislém senátorovi Novotném).

ČSSD - jednoznačně strana, která prohrála. Nedokázala všechny své zákonodárce udržet jednotné tak jako ODS, a přišla opět o jednoho svého poslance. Nebyla schopná přesvědčit KSČM, aby podporovala Švejnara. Zatímco 1.volba zastihla ODS nepřipravenou, ČSSD promarnila dobu mezi oběma volbami a 2.volbu jako by již vzdala. Pozitivum z volby prezidenta je, že zdůrazňované propojení ČSSD s KSČM neplatí a že ČSSD i KSČM jsou naprosto samostatné - a v mnohém i rozdílné strany. ČSSD by se nyní měla zaměřit na svou modernizaci, opustit pláč nad přeběhnutými poslanci a snahu neustále obviňovat ODS (jedná se o negativní kampaň, která poškozuje všechny strany, nejen ČSSD). Měla by se zaměřit na věcnou kritiku vlády a snažit se bojovat věcnými a férovými prostředky. Možná by stálo za to obměnit vedení strany (to se týká ale většiny parlamentních stran) a využít času v opozici k vybudování důvěryhodnější a přijatelnější strany.

KDU-ČSL - jednoznačně druhý vítěz volby. Aniž by se KDU-ČSL extra snažila, dostala to, co chtěla - církevní restituce, Čunka do vlády a narozdíl od SZ si ODS nepohněvala. Pokud se ovšem podíváme blíže, zjistíme, že KDU-ČSL měla možná jednu z nejrafinovanějších taktik -  šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL zdůvodňoval fakt, že většina zákonodárců KDU-ČSL volila Klause, tím, že je odradilo, jak zastánci prof. Švejnara obstruovali 1.volbu (jako by zastánci Klause jednali jinak, nehledě k chování ministrů ODS a samotného premiéra:o), ministr Kalousek zase z volby Klause obviňoval prof. Halíka (jako by při rozhodování o prezidentovi nehrály žádnou roli vlastnosti, schopnosti a projevy kandidátů na prezidenta), ministr Svoboda jako nezřízená střela nabádal k volbě Klause kvůli schválení zákona o církevních restitucích, což všichni z KDU-ČSL a ODS vzápětí popřeli, a předseda Čunek, kterému v den volby slíbil premiér návrat do vlády, hlasoval pro Švejnara - že to nemá logiku? Ale má. Domnívám se, že to všechno bylo jen divadlo - bylo nutné nějak obhájit, proč většina zákonodárců hlasovala pro Klause (sebepitomějším způsobem - viz výše, ale rozhodně tak, aby to nevypadalo, že se pro Klause hlasovalo kvůli restitucím a Čunkovi), a bylo nutné ukázat, že Čunek hlasuje pro Švejnara (takže mu přece o křeslo ministra nemohlo jít, to by přece hlasoval pro Klause - jenže pro Klause za Čunka hlasoval někdo jiný z KDU-ČSL, takže hlasy byly zajištěny). V tomto názoru mě utvrzuje i to, jak ODS dusí SZ a zapomíná na KDU-ČSL, která také z menší části včetně svého předsedy hlasovala pro Švejnara.

KSČM - jednoznačně strana, která při volbě nejvíce prohrála. Ukázala se jako strana, která nemá jakékoliv zábrany. Nabízela svoje hlasy pro kohokoliv, jediným kritériem byla výše nabídky. Za svoji oficiální politiku zvolila korupci a kupčení s hlasy. Šponovala svoji nabídku tak vysoko, až přešponovala. Ztratila svoji tvář. Zvolení Klause, kterému chtěla zabránit, je hlavně její zásluhou. Navíc přišla o jediného partnera, který s ní chtěl mluvit - ČSSD. Ocitla se v největší izolaci od listopadu 1989.

SZ - jednoznačně strana, která ani vyhrála, ani neprohrála. Vzhledem k jejímu zastoupení v Parlamentu, může považovat za úspěch, že její kandidát na prezidenta prof. Švejnar byl rovnocenným soupeřem Václava Klause a dostal se celkem daleko. Na druhou stranu si svým chováním rozhněvala ODS a čekají ji krušné časy. Zachovala si však před svými voliči svoji tvář.