Jiří Paroubek v čele ČSSD sní o volebním vítězství ČSSD v předčasných parlamentních volbách a myslí si o sobě, že naší zemi pomůže - přivede však ČSSD k volební prohře, a České republice skutečně prospěje.
To, co poslední dobou předvádí vedení ČSSD s Jiřím Paroubkem v čele, už dávno přesáhlo mez, kterou jsou voliči ochotní akceptovat. ČSSD, která si od předčasných parlamentních voleb slibovala volební vítězství, volby s vysokou pravděpodobností prohraje - dnes dají ČSSD hlas už jen skalní a zaslepení Paroubkovi příznivci, a těch je počertu málo - k volebnímu vítězství nestačí.
ČSSD, která by v současné době krize měla díky svému (původnímu, nedemagogickému) sociálně citlivému programu bez problémů získávat voliče na svou stranu (zvláště po nepříliš přesvědčivé Topolánkově vládě), se stává díky Paroubkovi a jeho některým blízkým soukmenovcům nevolitelnou. A je zřejmé, že toho spousta voličů lituje, protože skutečnou sociálně demokratickou stranu naše země potřebuje.
Volební prohra ČSSD však naší politické scéně výrazně pomůže.
- Paroubek a jeho blízcí se po prohraných volbách odporoučí z vedení ČSSD (země se tak zbaví kontroverzního, dnes už i politicky nekorektního, demagogického a netolerantního politika)
- ČSSD (ale i ostatní strany) pochopí, že Paroubkův styl politiky (tvrdé a bezohledné) vede do pekel, nikoliv k volební výhře (země tak získá stranu, která se zřekne agresivního stylu politiky a začne kultivací svojí politiky zvelebovat celou politickou scénu)
- díky Paroubkovi (ale i Topolánkovi) vznikla velmi výrazná společenská poptávka po slušné, silné a kvalitní alternativě - a tou může být strana TOP09 - jsou v ní zkušení politici, ale přitom neokoukaní, slušní, bez výrazných skandálů a s odbornou erudicí (Schwarzenberg, Parkanová apod.) - do vysoké politiky by tedy mohla velmi výrazně zasáhnout úplně jiná strana, než jsou současné parlamentní strany, protože dnes už voliči nechtějí vybírat mezi horším a ještě horším zlem (Topolánka a Paroubka už znají a mají s jejich vládami zkušenosti), ale volit alternativu, aby Topolánka a Paroubka volit nemuseli (země by tak mohla vyměnit celou současnou politickou reprezentaci za novou) - ve volbách 2006 šlo o střet Paroubka s Topolánkem (oba dva politiky voliči ještě moc neznali), v podzimních volbách půjde o volbě proti Paroubkovi (a pokud možno se snahou nevolit ani Topolánka)
ČSSD tak stojí před historickou úlohou - ať její volební prohra (nezbaví-li se před volbami Paroubka a jemu podobných), tak její volební vítězství (zbaví-li se ještě před volbami Paroubka a jemu podobných a změní-li styl předvolební kampaně) povedou ke změně současné české politické scény, a to zcela nepochybně k lepšímu (horší už to snad být nemůže).
Dobrá zpráva na konec: Jiří Paroubek už s velkou pravděpodobností nikdy nebude premiérem.
