Bémova miliarda aneb Demokracie a tržní hospodářství po pražsku

16 milionů za nepovedený a zbytečný projekt pokrytí pražských ulic internetovým signálem, přes 800 milionů za nedomyšlený a špatně připravený projekt Opencard - téměř miliarda z daní českých občanů do kapes firem napojených na magistrát....

Pavel Bém s velkou pompou slavil 20.výročí sametové revoluce a měl - tak jako ostatní jeho kolegové - plnou pusu frází o tom, jak je dobře, že už nám nevládne totalitní KSČ a nefunguje plánované hospodářství, ale máme demokracii a tržní hospodářsví.

Spolu s celým magistrátem Hl.m.Prahy se tím vysmál všemu, zač se tehdy bojovalo, a ukázal,  že modrý magistrát je svým chováním a činností stejný jako tehdejší rudý.

Téměř miliarda rozkradených peněz z daní daňových poplatníků, obcházení zákona o veřejných zakázkách - to je výsledek činnosti demokraticky zvoleného magistrátu. Firmy, napojené na magistrát a živené z peněz daňových poplatníků - to je tržní hospodářství po pražsku.

Může existovat tisíce odborných komisí a auditů, mohou padnout hlavy nebohých řadových úředníků, ale peníze, které se nacpaly firmám napojeným na magistrát za předražené a bez výběrového řízení zadané zakázky, ty už nikdo neuvidí. Na magistrátě přece nikdo nebude věčně, a peníze z daní ulité v "nezávislých" firmách, ty se přece budou vždycky hodit a na ty nikdo nemůže. A nějaký ten zbytečný, veřejnosti však prezentovaný jako důležitý a potřebný projekt se vždycky nějak vymyslí a obhájí.

Bravo, demokracie a tržní hospodářství dostává v Praze pěkně na hubu. A občané jen bezděčně přihlížejí, Bém se chechtá, ODS mlčí a v zákulisí se připravuje další "super" projekt, jehož smysl a konec bude stejný jako u Opencard či internetu v ulicích.

Co na tom, že chybí peníze na opravu památek (Národní muzeum apod.), co na tom, že se krátí dotace dopravnímu podniku a divadlům, co na tom, že nejsou peníze na školky apod.? Magistrát ve velkém krade do svého a každá kontrola stejně končí jen holým konstatováním smutného faktu rozkradení peněz daňových poplatníků.

Tohle má být ona vysněná demokracie a tržní hospodářství? Demokracie, která nemá mechanismus, jak zabránit a potrestat zlodějiny a rozkrádání? Tržní hospodářství, kdy nestačí něco umět a skutečně si vydělat, ale stačí být známým Béma či jiných pohlavárů z magistrátu, a dostat tak zakázku bez ohledu na cenu a kvalitu?

Jestli ano, pak si může pan Bém s celým svým magistrátem podat ruku s tehdejším generálním tajemníkem ÚV KSČ a celým předlistopadovým režimem. A jeho projevy o demokracii budou mít stejnou morální váhu asi jako kázání masového vraha proti vraždění.