„Zdroje tu jsou“

MŠMT neustále vymýšlí reformy, rozšiřuje, novelizuje, zahlcuje školy administrativou a financuje nesmyslné projekty, místo toho, aby kleslo na zem, uvolnilo ruce ředitelům a chtělo od nich normální řídící práci se vším, ...

... co k ní patří, včetně personální politiky.

Do regionálního školství jde v roce 2018 zhruba 120 mld. Kč. Což činí asi 69 % celkového objemu financí, které jdou celkově do školství. Počet žáků nám klesá, rozpočet roste, tudíž nám roste i objem peněz na jednoho žáka. Jak je v tom případě možné, že ke kantorům se dostane jen minimum z tohoto objemu?

Každý rodič rozumí tomu, když jsou pravidla nastavená tak, že škola, kam jeho dítko chodí, dostane na ně cca 60 tis. Kč. A dokáže vyhodnotit, zda jeho „poklad“ za to dostane adekvátní vzdělání.  Ale zeptejte se rodičů na PHMax,, tzn. maximální rozsah přímé pedagogické činnosti? Kdo z nich vám řekne, co to vlastně obnáší? Kolik se vlastně nakonec dostane k dětem? K učitelům?

Říkáte si, proč by tomu měli rozumět právě rodiče? No, právě proto, že tyto peníze jsou peníze nás všech. My je odvádíme do státního rozpočtu, a měli bychom nad nimi mít kontrolu. Jinými slovy, když si něco platím, chci znát výsledky. Chci vědět, jak vláda s mými penězi nakládá.

A připomeňme si postup při prosazování změny financování škol a s tím související výpočty MŠMT.  Dovedu pochopit, když se odhady nákladů na zavedení určité nové věci netrefí o 10, možná i 20 %. Změnu systému financování regionálních škol prosadila bývalá ministryně školství Kateřina Valachová na začátku loňského roku. Při jejím schvalování odhadovalo ministerstvo náklady na financování změny pro první rok na 2,5 až pět miliard korun.

Už tady se počítá s rozpětím 100 %. Pro něco „tak přesně naplánovaného“ bych nikdy ruku nezvedla. Prostě přepočítat. Znovu a lépe.

Nakonec se teď ještě ukáže, že propočty byly stejně úplně mimo. Skutečné výdaje budou více než 11 miliard. Nějak to odněkud vyškrábnem. Rozpočet je nejspíš bezedný… Už to je důvod, odložit účinnost zákona, počítat, a ještě znovu počítat. Nejlépe to nechat někomu, kdo to fakt umí, aby se nakonec nestalo, že budeme hledat 22 mld. Kč.

Představte si, že byste opravovali něco doma a firma vám řekla, že to bude stát mezi 50 tis. a 100 tis. Kč. Ať podepíšete smlouvu v tomto rozpětí. A nakonec by to stálo 200 tis. Kč. Zaplatili byste něco takového? Zdá se vám to normální?

U nás evidentně ano… Tak se u nás opravdu hospodaří!

V jednoduchosti je krása. To platí ve všech oblastech našeho života. Do všech klíčových pozic řízení je nezbytné dát nezkorumpované, schopné a náročné lidi s plnou odpovědností za svá rozhodnutí. To je cesta, která se vždy vyplatí.