Postup MŠMT již není možné považovat jen za neschopnost, ale skoro to vypadá jako úmysl dostat sportovce, respektive nás všechny, do situace, kdy buď vůbec o dotaci nepožádáme, nebo bude třeba něco ohnout, či zakrýt skutečný stav.
Jak jsem psala ve svém minulém blogu, chybí legislativní prostředí ve sportu, chybí definice sportovních spolků a asociací, rozložení úkolů a odpovědností mezi státem a regiony při organizaci sportu, struktura řízení sportovních služeb, definice profesionální ligy, pravidla pro reprezentaci. Proto můžeme pozorovat podivuhodné věci. Jedním z takových udivujících případů je současné rádoby napravování vyplácení dotací do sportu. Dnes konkrétně na téma Programu IV. – financování provozu a údržby sportovních zařízení.
MŠMT si vzalo za vzor pohádku „Pyšná princezna“, kdy vyhlašuje, ruší a vyhlašuje, jako stařičký král, který „odvolává, co odvolal a slibuje, co slíbil“, a aby vše napravil, tak chce-li dát někomu svobodu, přinese mu pilník. MŠMT se tváří, že chce dát peníze sportovcům, a proto nakonec slibuje, co slíbilo a na přelomu listopadu a prosince dotace vyplatí. Bohužel ze způsobu a času poskytnutí dotace lze predikovat spíše potíže v podobě „polepšovny“ pro ty, kteří použijí získané účelové dotace jinak, než stanoví rozhodnutí o dotaci.
Nejdříve je potřebné říci co je dotace, tou se v ekonomii rozumí peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany státu (zpravidla vlády nebo zákonodárného sboru) nebo územněsprávního celku nějakému subjektu v zájmu snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“.
Máme zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), na který se MŠMT v programu odvolává. Existují však také Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy schváleno usnesením vlády ve znění ze dne 6. srpna 2014 č. 657 a v neposlední řadě existuje dokument vydaný samotným MŠMT s názvem Dotační neinvestiční programy státní podpory sportu pro spolky na léta 2017–2019 (dále jen Dotační programy). Člověk by si řekl, že by již v tomto dokumentu mělo mít jasno koho a jak chce podporovat. Opak je však pravdou.
MŠMT poskytuje dotace spolkům založeným dle ust. § 214 a násl. zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „spolkům“) na realizaci jejich činnosti a projektů, které přispívají k naplňování cílů Koncepce podpory sportu na období 2016–2025 přijaté usnesením vlády č. 591 ze dne 27. června 2016, v souladu s novelou zákona o podpoře sportu č. 230/2016 Sb.
Ve výše zmíněných Dotačních programech jsou řešeny definice pro potřeby programů, ovšem bez zákonné opory, prostě si to někdo takto řekl. Výklad pojmů je opřený pouze o zvykové právo. Ani zde nikoho na MŠMT nenapadlo, že je potřebné zakotvit do legislativy, jak vypadá sportovní prostředí a že si s občanským zákoníkem opravdu nevystačíme.
Jak se má sportovní prostředí orientovat a stabilizovat, když se tady pravidla hry mění za pochodu? Kdo dělá zmatky a kdo nutí kluby si najímat čím dál více administrativy, právníky a v podstatě teď by asi bylo dobré najmout dotační odborníky, protože stát prostřednictvím MŠMT jim nepomáhá, ale ochromuje činnost.
Základním principem právního státu je stav, kdy stát je nejen původcem právních norem a předpisů, ale sám se takovými pravidly musí řídit. Předpokladem fungování právního státu je právní jistota, tedy zejména jednoznačnost a vymahatelnost práva a nezměnitelnost právního řádu. Od politiků před volbami slyšíme, jak jsou rozhořčení, co se v oblasti sportu stalo, jak právě oni nastaví transparentní financování. Je nutné začít od státu. Stát má nastavit pravidla a prostředí. Takže otázka viny v je této chvíli celkem jasná.
A teď k samotnému konkrétnímu programu. Dne 26.9.2017 bylo zveřejněno Rozhodnutím MŠMT o zrušení dotačního Programu IV MŠMT, které mělo dataci 11.9.2017. Oznámeným důvodem zrušení programu „byly zásadní rozpory v samotném vyhlášení programu ze dne 1. listopadu 2016“.
MŠMT jej vyhlásilo opakovaně dne 2. 10. 2017, ovšem s takovými kritérií, že zásadní většinu sportovních klubů a tělovýchovných jednot odstřihlo od možnosti čerpat dotace. Proč? MŠMT totiž stanovilo podmínku poskytnutí podpory pouze spolkům s celostátní působností (sportovních svazů, střešních sportovních organizací apod.) a jejich pobočným spolkům. Pominu nyní, že definice střešních sportovních organizací apod., vyplývá pouze z dokumentu Dotační programy. V prosinci 2015 ještě schválila Rada vlády pro nestátní neziskové organizace definici pro zastřešující nestátní neziskové organizace, ale jinak v české legislativě neexistuje. Nicméně systém pobočných spolků má ve smyslu zákona Česká obec sokolská (ČOS) a např. Autoklub ČR. Sportovní prostředí je však ve většině založeno na členských spolcích nikoliv pobočných. To znamená, že většina sportovních svazů a střešních organizací dále nemůže finanční prostředky poslat, jelikož právě ty kluby a tělovýchovné jednoty nejsou pobočnými spolky. Samy si však požádat nemohou, protože nejsou sportovními svazy s celonárodní působností. Hlava XXII. Co je účelem takového omezení ví asi jen MŠMT. Komu se „vyšlo vstříc“ nyní? Jen v tomto případě pravděpodobně odposlechy nic nezachytily. Kauza už přeci je.
Mezi další pojmy, které jsou tzv. na vodě je možné zařadit výčet subjektů, pro které jsou dotace určeny, tak jako pravidla rozdělování dotací, dle vybraných ročních příspěvků nebo dle vykázané účetní hodnoty majetku bez odpisů, no a třešničkou na dortu je kritérium – velikost členské základny.
Žádosti musí být odevzdány nejpozději do 16.10.2017, kdy následně proběhne hodnocení, a až poté rozhodnutí a vyplacení dotací.
Dotaci lze použít na úhradu nákladů, které prokazatelně vznikly od 1. ledna do 31. prosince roku, na který byla přiznána dotace s tím, že tyto náklady mohou být uhrazeny nejpozději do 31. prosince daného roku.
V této chvíli se vracím ke schváleným Zásadám vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Část druhá – Postup při poskytování dotací, bod 8) „Ústřední orgán, který poskytuje dotaci na základě žádosti NNO, ji vyplatí na základě pravomocného rozhodnutí nejpozději do 31. března rozpočtového roku, pokud žadatel do tohoto data splní podmínky pro poskytnutí státní dotace…. Minimálně polovinu z celkového objemu dotace uvolní ústřední orgán do 31. března rozpočtového roku, na který je dotace poskytována. Druhá část celkového objemu dotace bude ústředním orgánem uvolněna nejpozději do 30. září rozpočtového roku, na který je dotace poskytována.“
Pokud tedy očekávám vyplacení dotace počátkem prosince, neumím si moc dobře představit co budu v posledních 19 pracovních dnech udržovat a provozovat. Je to naprostý výsměch nám všem, není to o Peltovi, je to o neschopnosti vedení MŠMT, od ministryně Valachové až po ministra Štěcha. Tito lidé absolutně nevnímají realitu všedního dne, realitu potřeb udržovat a provozovat sportoviště průběžně, po dobu celého roku. Ne v zimě. Tak jako nechápou, že kritérium množství vybraných ročních příspěvků je naprosto absurdní a 30% spoluúčast je pro menší kluby nereálná.
Jestlipak si úředníci uvědomují, že mnohé sportovní kluby se na údržbu skládají ze svých soukromých úspor? Ať se jedou podívat, jaké jsou podmínky dětí, které sportují. Jaké mají zázemí, v čem se sprchují a převlékají? Mluvím se zástupci TJ, SK, FK či jiných spolků a vidím, respektive jsem přesvědčena, že nikdo, již státu nevěří. Ve všech případech se jedná o nadšence, kteří, než aby složitě vyplňovali tiskopisy, a nakonec buď vůbec nic nedostali, nebo dostali a museli vrátit, protože konec roku je spojen se shonem a realizace útraty prostředků je nereálná, tak se raději chlapi složí a provedou údržbu za své peníze, aby mohli trénovat děti a dorost.
MŠMT nastavilo nesplnitelné podmínky, ovšem splnilo, co slíbilo. Z mého pohledu se úředníci chovají jako splašené opice, které neustále skáčou z jedné větve na druhou. A bohužel to nejsme my, kdo je ovládá. Ovládají ony nás. A vymanit se z toho chaosu, se zdá být občas jako nadlidský úkol.
Nesvádějme nic na aféry, které možná nejsou, máme před sebou naprosto ukázkový příklad neschopnosti úředníků veřejné správy, kteří nám poskytují veřejnou službu za naše peníze. Bohužel jsou nedotknutelní, všichni si žijí v říši krále Miroslava a zpívají si, na rozdíl od nás.
