Pane učiteli, hoří "píp"?

Občas koukám na televizi a při poslední "televizní seanci", která probíhala bezprostředně po nástupu chřipky, jsem si užil absurdno v krystalický podobě.

Historicky platila určitá pravidla co se kdy smí a nesmí vysílat, co je a není vhodné pro mladší diváky atd. Asi jsem prokaučoval kulturní revoluci, ale přijde mi bizarní, že se odpoledne v klidu dívám na rozsekaný mrtvoly v  zakrvavených kriminalistických laboratořích (po rozsekání byly navíc uskladněné v zavařovačkách), je to tak v pohodě a večer kolem 9 hodiny si pustím kuchařskou show se Zdeňkem Pohlreichem, kterému ruka cenzora vypípává slova jako je "hovno".

Za prvé si myslím, že je nám to slovo všem dost blízké a nepovažuju ho proto za více škodlivé než odpolední masakr motorovou pilou. A za druhé tímto navrhuju používání stejného metru. V praxi to bude znamenat například přetočení Pelíšků, protože až se Péťa příjde zeptat pana učitele jestli "Hoří hovno", tak divák bude muset hodně vařit mozek, aby při vypípnutí druhého slova chytil pointu dialogu. Zároveň samozřejmě všechny výtisky knihy Petra Šabacha "Hovno hoří" čeká přelepování a tak hurá na brigádu.

Ať to nevyzní jinak než to myslím. Nemyslím si, že řešením je "televizní divoký západ a ring volný", ale tohle nastavení mi přijde malinko přitažený za vlasec.