Expedice Severní pól, část VII. - Jsem u cíle

Dokázali jsme to. Ze základny Barneo jsme ušli na lyžích dva stupně, což je nějakých 240 km. Byli jsme 8 dní na cestě, v mrazu kolem mínus třiceti stůpňů a jediné zranění a nepříjemnost za celou dobu výpravy je samozřejmě moje - moje ohořelé ucho. Čert vem ale ohořelou plyš - jsem na Severním pólu!

No není to nádhera?

Lyže na kterých tachometr ukazuje za poslední zdolaný úsek: 240 km.

Celou cestu jsme byli v nejlepších rukách. Zkušený průvodce výpravy Miroslav Jakeš, který na Severní pól šel už po čtrnácté.

Tahle fotka, jde rovnou do rodinného alba s titulem: KABIR NA SEVERNÍM PÓLU s ohořelým uchem.

Už jste se někdy posadili na sever zeměkoule? Já už jo. A pak jsem si na něco vzpomněl. Rychle jsem seskočil, udělal ještě jeden krok na sever a pak dva na jih.

Mezitím opodál přistál vrtulník s turisty, kteří vynechali etapu s lyžemi a nechali se vysadit rovnou na Severním pólu. Pak už jen byly slyšet závěrky foťáků cvak cvak cvak a za nějakou chvíli byli zase pryč.

My jsme zatím postavili zase stany a čekali do druhého dne na vrtulník. Čekala mě první noc na Severním pólu. To jsem zvědavý, co se tady zdá za sny. Jedno vím jistě, poté co jsem spadl na vařič a přišel o ucho, tak na oříšky rozhodně nejdu.

Slunce je stále stejně vysoko nad obzorem. Přetáhl jsem si přes hlavu svetr a uděl si svoji vlastní noc.

Je to dobrý, nezapomněli na nás. Vrtulník nás odvezl ze Severního pólu zpět na základnu Barneo. Samozřejmě se pilot trochu uchichtával, když viděl moje ohořele ucho.

Na základně jsem se vyfotil s ledním medvědem, který mi málem přimrzl k zadku.

Tady s mým průvodcem, bez kterého bych tohle celé dobrodružství nikdy nezažil.

Tak snad zase někdy příště!

Zabalili jsme saky paky a alou domu do tepla.

Moje velké myší díky jde mému průvodci panu Miroslavu Jakešovi, který mě vzal na Severní pól s sebou a umožnil mi zažít tohle celé ledové dobrodružství.Ještě jednou díky, za to, že mě vzal s sebou na cestu, kde se počítá každý gram a kde jedno vytáhnutí foťáku při mínus třiceti při severním větru znamená hodně velké přemáhání. DÍKY!!!

A není to náhoda, že zrovna zítra slavíme výročí dvaceti let od dobytí Severního pólu prvním Čechem? Už se těším, až se jednou bude slavit dobytí Severního pólu první plyšovou myší.

A jak to bylo doopravdy? Na to se můžete podívat sem...