Ajša od popelnic a fotky ze zákulisí

Zabalil jsem baťoh do Tater a stavil se ještě v koupelně popřát hezký víkend. Než jsem ale stačil doříct END, tak po mě skočila. Chytla mě opět pod krkem a už to zase jelo. Probral jsem se s vyraženým dechem někde mezi pelechem a miskou na vodu. Dobře dobře, milá slečno od popelnic. Měl jsem připravený krásný fotky, ale když ty takhle, tak tam šoupnu ty ze života, ať všichni vidí...

A to je ještě ta lehčí varianta. Na fotoskladě mám ještě lepší kousky, ale nechtěl jsem si ,,zaneřádit,, svůj blog.

Naštěstí všechno dobře dopadlo a nemuseli jsme volat topenáře, aby odříznul topení.

Ještě si k tomu představte, jak do té trubky vrčela - samozřejmě vyděsila maximálně sama sebe.

Bohužel nemůžu zprostředkovat zvukový záznam, který následuje po vyluxování misky.

No a když ji to chytne, nezná hranice. Někdy to vypadá, že sundá i všechny obkladačky ze zdi.

No tak dobře, jsou i chvíle, kdy jí odpustíte i ten orvaný ručník nebo louži jako Bajkal.

První týden spolu máme za sebou. A já jenom doufám, že nikoho ani nenapadne mě s ní nechat samotnýho doma.

Jak Kabir k Ajše přišel a celý smutný příběh se šťastným koncem najdete ZDE.