Nevím, zda se lidé shodnou již na samotném tvrzení, že cosi jako národní elity, vůbec existuje. A pokud ano, kdo takovou elitou je. Já vím jistě pouze to, že elity dříve existovaly a dokonce měly svoji pozitivní společenskou úlohu. Nezastupitelnou úlohu. Ale to mluvím o dobách, ztrácejících se na pomezí historie a mytologie.
Mluvíme-li o době, ve které se lidský rod nacházel nejdéle, potom mluvíme o kmenovém společenství. Společenství tak dobře vystavěném, že umožnil lidem přežít celé věky. Včetně dob ledových a jiných těžkostí, které by byly tvrdou zkouškou i dnes. Společenská struktura byla hierarchická. To je ostatně i dnes, nikdy se na tom nic nezměnilo. Dříve však byla ona pyramida vertikálně prostupná. Lidé se zkrátka potřebovali. Lovci, sběrači, později zemědělci … ti zajišťovali živobytí. Řemeslníci obydlí a údržbu osad a sídlišť. Válečníci bránili před konkurencí a zajišťovali životní prostor a loviště. Náčelníci beroucí na sebe zodpovědnost za rozhodnutí… A nakonec elity. Tehdy se jim tak ještě neříkalo – ono již to označení tak nějak separuje od zbytku společenství. Prostě ti, co viděli dál, uměli předvídat, byli nositelé historické paměti, a tedy dokázali predikovat, jaké jednání vede k jakým důsledkům. Hlas rozumu. Ti, co bránili lákavým, ale krátkozrakým rozhodnutím. Vytěžit všechno dřevo. Spálit les pro zemědělskou půdu. Stavět tam, kde bývaly kdysi povodně. A podobně. Náčelníci nesli zodpovědnost za kmen přítomnosti. Ti co viděli a rozuměli, nesli zodpovědnost za kmen budoucnosti. Prostě za příští generace. Vidoucí, kněží, šamani, žreci, ...
Ano, měli inteligenci a všechny dispozice svůj kmen napálit a vytěžit. Byli s ním však spjati do té míry, že konec kmene by byl i jejich koncem. Měli společný osud. Dobro kmene je i jejich dobrem, prosperita i jejich prosperitou. Bída plynoucí ze špatných rozhodnutí byla i jejich bídou. Jejich víra jim pak přikazovala, aby se starali dokonce i o blaho těch, co přijdou po nich. Vždyť duše předků, jejich duše a duše potomků – to vše jsou oni.
I dnes máme lidi na vrcholu pyramidy. Nepodceňuji je. Mají inteligencí a schopnosti a možná se skutečně mohou nazývat elitou. Od těch zmíněných, se podle mého názoru však liší ve dvou ohledech. Za prvé – mám pochybnosti, že jsou to ještě "vidoucí". Za druhé a především, nejsou se zbytkem společnosti nijak spojeni, ani svázáni. Necítí se s nimi být jedno. Zbytkem pyramidy v podstatě pohrdají. Občas už své pohrdání ani necítí potřebu skrývat. „Neohlížejme se na zájmy místních někde v Dolních Prčicích, která si odhlasuje, že nechce uprchlíky", řekl jeden z těch, jehož rodina minimálně v minulosti k elitám patřila.
Pro nedostatek vhodných příkladů mi však dovolte použít jiné jméno, které je pohříchu nadužívané a mě, ačkoli ho nemám rád, už je skoro nepříjemné si na něj přisazovat. Je to ale tak typický příklad, že jsem lepší prostě nenalezl. Tomáš Halík. Nepochybně inteligentní muž, ambiciózní, aspirující na pozici národní elity, kam už ho media vlastně dávno dosadila. Vystupuje jako svého druhu zasvěcený vidoucí. A z této pozice dává – jako takový kmenový šaman – svoje doporučení, poslední dobou již téměř rozkazy, lidu obecnému.
Ovšem i doporučení kmenového kněze či šamana v minulosti mohla být nepopulární, vždy však sledovala prospěch kmene a ten, pokud se rada osvědčila, to nakonec nahlédl, ocenil a šamana nesl v ještě větší úctě. Doporučení šamana Halíka nemají za cíl prosperitu, přežití a bezpečí jeho kmene. Sledují jakýsi vysoký a velmi, velmi vzdálený ideál, za který lid a kmen nakonec draze zaplatí. A šaman Halík to ani neskrývá. Když například hovoří o nutnosti přijímat uprchlíky ze středního východu, apeluje, že se nesmíme zaměřovat na křesťany, ale musíme přijímat muslimy. Výstavbu mešit prý nesmíme podmiňovat výstavbou kostelů v Saudské Arábii, prý máme riskovat tzv. “bláznovství lásky“. Když je dotlačen do kouta argumentem, že je to velmi nebezpečné, upřímně odpoví, že potíže budou, ale poslouží našemu růstu… Jakému růstu ptám se? K čemu je růst tomu, kdo je mrtev? Pan Halík má nepochybně nějakou představu o společnosti, jak by měla vypadat. Je to nejspíš společnost globální. A k té vede cesta skrze zánik mnoha společenství malých, oddělených, svébytných a lokálních. Smrt těchto společenstev je ale smrtí konkrétních lidí… Ti jsou však příliš nepatrní a pro Halíka přijatelnou oběťí na cestě k jeho vysněné utopii.
A tak si říkám, je-li Tomáš Halík šamanem nějakého kmene, je to vůbec náš kmen? Nebo je šamanem nějakého nadkmene? Nadkmene, který má ambice stát se kmenem jediným? Potom by Halík loajálním byl, to ano. Jen ne těm, ke kterým promlouvá.
Myslím si, že naše národní elity a dost možná že i elity ostatních evropských národů, v novodobých dějinách znovu a znovu selhávají proto, protože se již s námi neztotožňují. Nepotřebují nás. Pokud si jejich následováním přivodíme konec a půda se stane příliš horkou, sednou jen na letadlo a přesunou se někam do švýcarských Alp, do Karibiku, nebo USA. Prostředky na to mají. Náš konec není jejich konec. A tak jim sloužíme jako materiál pro sociální experimenty. Zkouší si na nás svoje teorie. Kdysi byli na špici pyramidy “vidoucí“. Dnes následujeme slepce.
Kdo ví, budu optimisticky věřit, že ti, jimž se dá důvěřovat, bývají "vytaveni" až těžkými dobami. Vždy je však třeba se ptát, jestli ten, kdo nám dává svoje rady, svázal svůj osud s tím naším, nebo jestli nám káže odněkud z "ostrova".
A ještě jedna věc spolehlivě odhalí falešného proroka. Pokud mluví hodně o oběti, kterou však musí přinést ti druzí, nikoliv on.
