- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Druhou polovinu naší dovolené jsme načali přejezdem do naší nové „základny“ u moře v Marině di Cecina, necelou stovku kilometrů směrem domů, na sever. Apartmánek v tomto letovisku měl být našim dalším východiskem k výletům do Volterry, San Gimignana a Chianti a chtěli jsme také prozkoumat pobřeží kolem Livorna a Viaregia.
Cestou po pobřeží jsme si odskočili do Piombina. Z tohoto přístavního města na poloostrově odplouvají totiž trajekty na Elbu. Úchvatné pobřeží Monte Argentaria nás navnadilo k výletu i na tento známý a atraktivní ostrov. Nahlédli jsme také do San Vincenza, velice příjemného městečka na pobřeží, mrkli na pláže a vyzkoušeli vynikající smažené mořské potvůrky.
Na italské poměry je velmi příjemné, že při cestování po Toskánsku prakticky nemusíte používat placené dálnice. Neplacená rychlostní silnice Via Aurelia je přitom dostatečně rychlá i když to s vámi v autě občas trošku hází, ale na to jsme z našich silnic a dálnic bohatě připraveni.
Do M. d. Cecina jsme přijeli odpoledne. Ubytování jsme měli zajištěno ve vilce hned u pobřežní promenády, takže na vystěhování věcí z auta nám dali půl hodinky. Poněkud stresujícím zážitkem byla slečna v recepci, která odmítla pochopit, že ne všichni umí perfektně cizí jazyky a tak jsme si většinu pokynů spíše domysleli. Celý den silně foukal vítr a bouřlivé moře vysílalo na pláže dvoumetrové vlny. Pro nás ideální stav, protože jsme měli na další den naplánovaný další z výletů do Volterry a San Gimignana a odpočinek nám tedy přišel vhod.
Vítr rozfoukal opar a připravil nám tak další porci nádherných výhledů cestou a ještě nádhernějších z hradeb těchto kamenných měst. Obě města „na kopci“ patří k toskánským „TOP“.
Když se blížíte k Volteře, už z dálky vás lákají k návštěvě vysoké, štíhlé věže chrámů na náměstí, a když přijedete ještě blíže, vidíte, že velkou část obzoru zaujímá široká, mohutná věž a hradby pevnosti z 16. století. Měli jsme štěstí, protože na náměstí probíhaly nějaké místní slavnosti se soutěží dětských skupin „praporečníků“, které vždy doprovázel rachot bubnů. Všichni v dobových kostýmech, náměstí vyzdobená vlajkami a květinami, prostě dokonalý návrat do historie.
Nebudu tady nahrazovat Wikipedii, takže se zmíním pouze o nádherném římském divadlu, které až v polovině minulého století vykopal místní ekonom s chovanci nějaké psychiatrické léčebny a které patří k nejkrásnějším a k nejzachovalejším v Itálii. O tom, že je to město alabastru, že stojí na etruských základech, že jsou zde etruská pohřebiště a v pevnosti je dnes vězení se dočtete v každém průvodci. Na to, abych popsal a vyjádřil tu neopakovatelnou atmosféru uliček, náměstí a parků moje vypravěčské umění zdaleka nestačí. A už vůbec nestačí na to, abych popsal ty nádherné výhledy z městských hradeb. Možná bych jenom upozornil na příjemný park hned u pevnosti, který přímo vybízí k pikniku a odpočinku na lavičce či trávníku. Větší prostor nechám tentokrát fotkám a vašim představám.
Další články autora |
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...