Viděli jsme to všichni a byl to pro mnohá média sólokapr na titulní stranu. Prozatím to byl, samozřejmě, pouze premiérův syn. "Ty po mně kamenem, já po tobě chlebem", řekne si možná pan Kalousek a třeba se dočkáme i happyendu.
Nebyl by to totiž první Kalouskův obrat. Jak všichni víme, bratr Kalousek rezignoval na všechny stranické funkce. Ani do voleb nepůjde. Stal se tak vlastně řadovým členem své rodné…ééé, co to melu, stal se řadovým členem strany, kterou porodil. V souladu s jejím stranickým programem zde nebudu předjímat, zda byl otcem či matkou, ale všichni víme, že nebýt Kalouska, neměli bychom zde tu nejpravicovější, nejdemokratičtější, nejkonzervativnější a nejtradičnější politickou stranu ze všech stran. Abych nezapomněl. Mělo to ještě, sice krátké, ale významné intermezzo. Této správňácké pravicové konzervě se přejedlo lidovecké želé z pytlíku a svého času začal vyjednávat tu „nejpravicovější“ koalici. S ČSSD a komunisty. No, to už bylo i pro nejpřizpůsobivější politickou stranu v novodobých dějinách české státnosti přespříliš a z bratra předsedy se stal zneuznaný člen a tak mu mimoděk pomohla vytvořit novou, tradiční a významnou politicku sílu, na kterou historie naší politiky jistě nezapomene.
Ale tuto stranu mince opusťme, protože zabývat se tady vším tím dobrem, které pro nás pan Kalousek udělal, či udělat zamýšlel a bohužel, udělat nestihl, dneska nemíním. Byl by to román na pokračování.
Já jsem se tady chtěl zmínit hlavně o dvou bodech přebohatého života tohoto dobrodince. Jednak o tom jeho „odchodu z vedení TOP strany". Všiml jsem si, jak to vypadá, když se vzdali funkcí a nikam nekandidovali třeba pánové Topolánek, Špidla, Svoboda a třeba i Nečas. Ten poslední sice není tím nejlepším příkladem, protože je zřejmě stále ještě v líbánkách a ten klid mu přeju. Ne, že bych je, třeba jednou za uherský měsíc, někde nezaznamenal. Ovšem Mirek, který samozřejmě nemá ve své poslední straně už vůbec žádný vliv, chrlí jeden politický komentář za druhým a nevím, nevím, co by si bez něj dnešní objektivní, nejen veřejnoprávní média počala. Kalousek je prostě TOP! No, TOP je vlastně i paní Pekarová Adamová. Co na tom, že je lídryní strany, která by sama horkotěžko dovedla svou stranu do sněmovního bufetu. V naší televizi se musí vyjádřit úplně ke všemu! Je vidět a slyšet víc, než budoucí předseda vlády, Fiala. Až je mi ho, chudáka, líto. Nicméně, velice rád bych viděl statistiky a minutáž prostoru, který má v našich celostátních, veřejnoprávních médiích tato "atraktivní černovláska" ve srovnání např. se Šlachtou nebo nějakou Trikolórou.
No a nakonec ještě jedna věc, která je pro mne vrcholem politického umění (my tady na Valašsku tomu říkáme hajzlovství) tohoto dobrého muže, dobrého katolíka a arbitra morálky a slušnosti v politickém dění. Nedovedu si totiž představit, ať už bych byl politikem na jakékoli úrovni, že bych proti svému oponentovi zneužil jeho děti, nebo rodinu vůbec. A pomiňme, zda je mladý Babiš svéprávný či nikoli a má-li či nemá-li nějaké psychické problémy. Jistě, Kalousek za to vlastně nemůže. Vše inicioval ten „mladý, empatický a milý mladý muž“. Jen u toho čistě náhodou byli fotografové prestižní mediální scény. Čistě náhodou si oblékli stylová trička a čistě náhodou to pak vše Kalousek hodil na Twiter. A už vůbec to nebyla politická akce a předvolební kampaň. Trumfl ho jedině další solitér a "viditelná tvář" načí pravice. Řepák Novotný. Prostě "svůj k svému". Kalousek, Pekarová a Novotný, nejviditelnější mediální hvězdy dnešní české pravice. To jsme to s tou "politickou kultůůůrou dopracovali. Ale možná, že je tomu tak dobře.
