Přečetl jsem několik vyjádření demokratických politiků, odborníků i blogerů, kteří se rádi přiřazují k pravici, mají plnou pusu svobody, humanismu a mnozí z nich i ke křesťanskýcm a jiným „evropským hodnotám“ a je mi lehce nevolno
A přiznám se, někdy ani nemohu uvěřit, že je to vůbec, v této době a při tomto vývoji situace, možné.
Tedy, proč to vlastně píšu. Protože Babiš má setrvale přibližně třetinovou podporu voličstva a moji pomoc, jakožto majitele jednoho btéměř bezvýznamného hlasu, zas až tak nepotřebuje. A za jiných okolností by mne asi i hodně s…štvalo, že mu to dnešní pravice takto usnadňuje. Protože ty volby příští, pokud tedy tato dnešní složitá situace do té doby pomine a vyjdeme ze všech těch stávajících a třeba i budoucích karantén, budou jeho obrovským triumfem. A představte si i já budu rád. No a co je na tom tak divného? Protože já jsem v minulých volbách vždy volil pravici (nebo tedy spíš ty strany, které „pravicových a konzervativních hodnot“ měly vždy plné… programy a Babiš byl vždy můj "úhlavní politický nepřítel!" Babiše jsem tedy nevolil nikdy a jeho voličům z řad mých kamarádů, (kteří však kvůli tomu nkdy mými kamarády být nepřestali), jsem trpělivě vysvětloval, že ta změna je pouhou výměnou „šimľa za bílého“, pro neznalce koní pak tedy raději - „čerta ďáblem“. Jeho kroky vůči drobným živnostníkům a podnikatelům stran EET jsem vždy tvrdě kritizoval a jím vyřčeným, často velmi legračním a často i protichůdným prohlášením, se nahlas smál. A nehodlám na tom i nadále nic měnit. Ale když vidím tu naprostou neschopnost všech těch klaunů, kteří si říkají „demokratická opozice“i jejich mnohých zaslepených fanoušků, když vidím to jejich lpění na jejich téměř jediném viditelném programu, kterým je antiBabiš, antiPutin, antiTrump, antiKlausokamurismus a jejich téměř bezvýhradné sdílení „proevropských“ a „zelenorudých hodnot“, nezbude asi nic jiného, než to tomu Babišovi hodit taky. A myslím, že jejich dnešní téměř neustálá, jednotná kritika práce celé vlády, za kterou tedy většinou samozřejmě vystupuje premiér, (kdo by to tedy asi měl, podle demopozice být?!!) přispěje k tomu, že takových "přeběhlíků" bude v příštích volbách podstatně víc. Samozřejmě, že velmi nápomocna je, jako vždy, i „tvrdá a objektivní práce“ veřejnoprávních televizních komentátorů a mnohých "prodemokratických" novinářů. Kteří pokud možno vždy najdou nějaký „nezávislý“ názor „nezávislého“ komentátora, který mnohé z těch vládních opatření zkritizují, nebo alespoň zpochybní, nazvou je jako totalitářské a neevropské, aby s ním později třeba nakonec i opatrně souhlasili, ale zárověň na plná ústa vykřikli, že přišlo pozdě, nebo nebylo veřejnosti dostatečně odborně vysvětleno!. A ani netuší, že celá ta situace se totiž obrátí nakonecstejně proti nim, podobně jako kdysi, před desítkami let, za komunistů. Lidé začnou ta zpravodajství nenávidět, čím dál víc se budou uchylovat k jiným informačním zdrojům a veřejnoprávním médím přestanou věřit úplně, jako tomu bylo i kdysi. Tedy i ti, kteří všem těm „jedině spravedlivým a moudrým“ redaktorům ještě alespoň někdy a něco, věří. Přiznám se, že já si vždycky přeběhnu očima ty rychle běžící informace v tom bílém řádku a pokud něco nestihnu, přejdu na internet protože na některé ty prvoplánové "tvrdé komentátory" už prostě nemám sílu.
Takže tak. Přeju tedy všem politikům, kteří jenom neremcají a dělají vše možné i nemožné proto, abychom tu současnou krizi přečkali s co nejmenšími ztrátami, hodně sil a děkuji jim za to. Ať už jsou jakékoli politické příslušnosti. Děkuji samozřejmě také i "nepolitikům!! Především zdravotníkům na kterémkoli místě! Všem těm pracovníkům obchodu, policie, hasičům, armády a jiných nezbytných služeb za to, že pro nás, kteří můžeme a musíme zůstat doma, dělají všechno to, co dělají. Děkuju všem, kteří zodpovědně dodržují karanténu i když jim to způsobuje mnohé těžkosti. Děkuji i všem, kteří udržují ve svém okolí dobrou náladu a naději, že to všechno dobře dopadne.
A děkuji také panu Babišovi. Aj když ho nemám jinak nijak moc rád. Ale obdivuju pracovité lidi a chtěl bych mít také podobnou výdrž, psychickou odolnost a vitalitu, jak vidím u něho. Jako celoživotní sportovec jsem se naučil uznat kvality soupeře a snažil se, abych si z toho, co dělá lépe, vždy něco vzal a přiučil se. Abych ho pak, pokud se tedy někdy znovu utkáme, třeba dokázal i porazit. No a to bych doporučoval i „těm našim“ politikům.
