Ti, kdož ještě neztratili paměť, si jistě vzpomenou, jak nová, progresivní, starými hříchy a politickými kšefty nezatížená a korupcí nepolíbená strana, obrážela republiku s vězeňským autobusem, který byl plný politických vyvrhelů.
Babiš, Sobotka, Rath, kašpárek Nečas se svou vodičkou, Kalousek…
To byli ti největší gauneři, kteří si v očích těch nejčestnějších, zasloužili teplákový či "pruhovaný" stejnokroj v zamřížovaném obýváku, do kterého je už brzy, hned po volbách, nekompromisně pošle stepilý, hrdinný rytíř, hrdě vztyčený před choulícími se politickými gangstery se založenýma rukama. Aby dal všem voličům najevo, že je to pro něho přímo brnkačka. „Pusťte nás na ně!“, volala mladá, nezkorumpovaná naděje republiky čeké. Neděláme politiku pro prachy a nejde nám o koryta! Jde nám pouze o blaho lidu této země, který bude neochvějně zakotven ve Svazu liberárnosociálně kapitalistickosocialistických evropských republik na věčné časy a nikdy jinak! Rázem bude konec šmejdům a politickým šíbrům, pro které je politická funkce pouze zdrojem mamonu a lehce nabytého bohatství. Protože my to zvládneme!
Nuže, čas oponou trhnul a na jevišti vidíme divadlo, které lze žánrově zařadit jen stěží. Prvky absurdního dramatu s komediálním podtextem postupně přecházejí k tragikomedii, aby ve finále vyústily k naprosté frašce. Rath si sice svůj díl trestu odseděl i bez přispění pirátstva, ale jinak se, soudný člověk, může jen zasmát. Protože ze stran, proti kterým Piráti ve svém vězeňském autobuse tak okázale a vehementně deklarovali svůj nekompromisní politický boj, se stali kamarádi a spojenci. Kalousek se sice z taktických důvodů z parlamentu stáhl, ale asi by se mnou málokdo nesouhlasil, že je stále jednou z nejvýraznějších a nejslyšitelnějších politických postav nejpravicovější, ze všech pravicových stran. Dle frekvence výstupů v médiích by člověk zapochyboval, kdože tu velevýznamnou, nejkonzervativnější stranu vlastně řídí. A tak za nás bratr Kalousek bude alespoň dohlížet na nové pořádky ve správní radě VZP. Samozřejmě, v tomto případě nejde o žádnou politickou trafiku, jak proti tomu kdysi Piráti bojovali. Stejně tak se nerozlučnými spojenci stala i strana šťastného, nyní již rodinného pimprlového minidivadélka. Stačilo jen nasadit nového, (opět toho nejslušnějšího), předsedu a premiéra a vše ostatní je rázem zapomenuto. Dnes se už nikdo nepodiví, že zemi, ve své době, ovládala premiérova sekretářka a její nejoblíbenější návštěvníci byli v některých směrech, řekněme, lehce kontraverzní. No a největší problém je samozřejmě v tom, že si nějaký bývalý traktorista dovolil tento, jistě nevinný a bohulibý vztah, narušit do té doby nevídanou razií na místa nejvyšší a učinil tak těmto praktikám přítrž. Nikdo nevidí ani problém v tom, že všichni ti nejčestnější vrcholoví politici, kteří patřili k dlouholetým oporám strany i v nechvalně chvalně známých devadesátých letech a kteří tehdy museli vyklidit vládní pozice, jsou dnes pilíři nové, demokratické a konzervativní občanské a demokratické strany a rozdávají rozumy a pravidla etického chování v politice nalevo i napravo. Tehdy byli zřejmě buďto slepí a hluší a to, co se dělo na úřadu vlády a kolem dokola buďto neviděli a neslyšeli, nebo, což je horší, vidět a slyšet nechtěli. Paní Němcová, Vondra nebo Benda či Blažek by mohli vyprávět.
Naštěstí tu zbyl arcilotr a gauner největší, jehož pověst bran pekelných se přímo dotýká! Dávno se propadly do bažiny zapomnění všechny ty solární, lehceolejové či metylalkoholové drobnosti, vytunelované podniky, neřkuli nějaké to PROMOPRO, Dalík a jeho Pandury s Monte Argentáriem, Saša Novák a další a další kmotříci a kolibříci… Svět bude zachráněn pouze tehdy, když se spojíme proti zlu Nejvyššímu – proti Babišovi, s jeho "Čapákem" a sto mega na chleba…
Divíte se pak, že v kontextu s děním na ministerstvech a v parlamentu působí ten vězeňský autobus a minimálně dva z nejdůležitějších bodů programu Pirátů - tedy zrušení politických trafik a umožnění pojištěncům volit své zástupce do správní a dozorčí rady - přinejmenším směšně a poněkud i nedůvěryhodně?
