Lipavský, gigant z pětiprocentní většiny

Mám rád psy. Nejvíce Německé ovčáky. Takže o psech ledacos vím. Ti sebevědomí, silní, si střeží svoje teritorium a hned tak něco je nevzruší. Největší kravál a nejvíce cení zuby nevelcí ratlíci. Nejlépe pod ochranou svého pána.

Aby mu dokázali, jak jsou stateční a připraveni bránit jej až do roztrhání těla. Takový ratlík totiž většinou dobře ví, že ten jeho pán ho v tom nenechá, vezme ho v případě nebezpečí do náručí a doma ho ještě čeká nějaký ten pamlsek.

Vzpomněl jsem si na to, když jsem viděl pana Lipavského, toho času ministra zahraničí, jak se hrdinně, s nasazením vlastního života, producíroval na „linii dotyku“, jen malý kousíček od válečné zóny a na dostřel od ruských hrdlořezů. Deklaroval tak… no vlastně nevím, co a pro koho tam cosi deklaroval. Samozřejmě, že o tom bylo mnoho slov proneseno a dost papíru popsáno. Určitě tam bylo plno solidarity, odsouzení, podpory a keců o tom, jak budeme společně bránit svobodu a územní celistvost našich sousedů a agresor nebude mít šanci. Samozřejmě pokud možno hodně nahlas a hodně adresně, aby i agresor věděl, kdože to proti němu, v přilbě a brnění, stojí v první linii. Putin z toho byl samozřejmě na mrtvicu a telefony do generálního štábu musely být zahlcené obavami z věcí příštích. Zvlášť, když už se podél palebné linie začaly rozmisťovat nejmodernější smrtonosné dělostřelecké náboje, které možná byly i z Vrbětic. Vyhodili jste nám do luftu muničák, tak tady máte přes držku. Jako dokonalý diplomat na svém místě se nebojácně vysmál Putinovi, jakýžeto dal Evropě krásný vánoční dárek.  Přes agenturu Reuters všem vzkázal, jak se ukázalo, že Evropa vlastně ruský plyn nepotřebuje a třicítka lodí s LNG zlomila po prudkém zdražení vývoj cen a snížila ji znovu „na přijatelnou úroveň“. No, přijatelnou, jak pro koho. Pro Lipavského, s jeho ministerským platem, náhradami, osobním šoférem a ostatními benefity jsou to jistě drobné a současné náklady na energie docela přijatelné. Určitě si nepůjde na úřad vyřídit žebračenku. Ale pro těch spodních deset milionů, možná bez pár stovek tisíc těch, kteří mají tu kliku a nemusí počítat každou korunu, se to zas až tak přijatelně nejeví. Docela zděšení z takovýchto vysoce odborných a jistě uvážlivých výroků, jsou i někteří odborníci na energetiku a ekonomové. Jakou paseku mohou nadělat  a jaké odezvy mohou nastat, vůči takovým „ratlíkům“ jako Lipavský, ukázala nedávno Čína v Litvě. A chování těch „silnějších psů“. Obezřetnost Německa, s jeho blokací vývozu německých zbraní na Ukrajinu Estonsku, a jejich dodávkou pěti tisíc přileb na ochranu hlav dalších užitečných, odhodlaných politiků. Mezi námi, ani francouzský prezident nepůsobí nijak odhodlaně a zbraněmi nějak moc nahlas nechřestí.

Ovšem naši „Giganti“ z (možná)pětiprocentní strany však ukazují, že není malých rolí. Záleží jen na tom, jak je ten který herec uchopí. Pro někoho tak mohou být toto naši osvícenci světlonoši svobody a aspiranti na Nobelovu cenu míru. Pro druhé pak politickými nýmandy a užitečnými idioty velkých hráčů, kteří si v klidu hlídají své kšefty, aby nám pak poskytli přátelskou, bratrskou pomoc. Samozřejmě, zadarmo ani to kuře nehrabe, že ano.

Jak říkám, je to jak s těmi psy. Ten slabý jen tak cení zuby, poštěkává a běhá okolo, když ten silnější pes ...