Dnes, brzy ráno, jsem na toto téma četl skvělý komentář od pana Tesaře z Reflexu. Na mobilu. V čekárně u lékaře. Mám je rád všechny. Mobil, Reflex, pana Tesaře, lékaře, Mistra i Nejvyššího. Je Gott opravdu Gott? Bůh s námi.
Předně bych chtěl uvést na pravou míru, že moje úvaha není namířena ani proti panu Karlovi, ani proti Šéfovi. Ale neříkejte mi, že vás toto pozoruhodné nomen omen nikdy nezaujalo. Vím, funguje to hlavně v regionu česko-německém, protože Kája, (mistr promine tu občasnou familiérnost), v dávných časech vyměnil roli "lasvegaského páska", za "normalizačního dederona" a stal se tak pro Mistra Kunderu pouze dalším "užitečným idiotem". A v těchto polohách se většinou pohybuje i vztah Čechů k němu. Pro jedny, samozřejmě pro ty "správné Čechy", je Karel Gott nejzářivějším příkladem normalizačního popíka, který ještě k tomu stačil pošpinit svou přítomností toho "správného Karla" na proslaveném balkónku. Typický příklad toho, jak být v nesprávný čas na nesprávném místě. Pro jiné je naopak nejlepším českým zpěvákem všech dob a Bohu se minimálně silně přibližuje. Tyto dva tábory se naštěstí moc nepotkávají, protože ti "správní Češi" mají svá, většinou uzavřená společenství, sledují to OPRAVDOVÉ umění, chodí na ty "správné akce" a volí i ty "správné" politiky. Ti ostatní, to jsou Češi, tedy s pohledu těch opravdových Čechů, vlastně spíš "čecháčci", s ponožkami v sandálech, kteří NIC nechápou. Takže si pustí místo Jardy Hutky a Havlíčka Havla, ttřeba estébáka Nohavicu a pana presidenta. Nebo Gotta. Proboha! Ještě štěstí, že alespoň ti správní Češi mají vždy JASNO! Kundera je geniální spisovatel, Hutka umělec, Nohavica populistický udavač a Gott normalizační vlezdoprdelka a přisluhovač režimu.
Milan Kundera byl sice kovaným komunistou v těch letech, kdy Gottwaldovi soudruzi zakroutili v Československu demokracii krkem zřejmě z čiré mladické nerozvážnosti. A po dočasném vyloučení přijal členství ve stejné straně v období, kdy sovětští soudruzi zakroutili krkem tentokrát demokracii maďarské. Zřejmě aby zabránil podobné tragédii i u nás. Sice se už asi také nikdy nikdo nedozví, jak to bylo s tím udáním západního agenta, ale o to tu nejde. Jde o to, že sice světoznámý spisovatel, ale kovaný komunista, který včas prozřel. A včas emigroval. Francouz s českými kořeny, označí za užitečného idiota člověka jenom proto, že nechce emigrovat a chce dělat svou práci doma. Gott přitom nikdy do strany nevstoupil, a ani nikoho neudal. Označí ho za "dederona" i když měl podepsané smlouvy v západním Německu. Jsem dalek toho, někoho tady soudit. Kundera bude asi dobrý spisovatel a Hutka dobrý zpěvák, když to říkají kritici, ale já si raději přečtu I. Shawa a poslechnu toho Nohavicu a třeba i toho Gotta. I když i můj vztah ke Karlovi se v průběhu let měnil. Když to zkrátím, tak kdysi jsem ho raději slyšel v rádiu a nesnášel jeho, jak se mi zdálo, unylé promluvy a nyní si ho raději poslechnu třeba u Šípa, když mluví a nezpívá.
Že je Karel Gott jedním z "největších" žijících Čechů, jsem se přesvědčil když jsem hledal na internetu jeden zapomenutý vtip a náhodou jsem narazil znovu na to, "...že encyklopedie za mnoho let uváděly u hesla V.H. pouze "málo významný politik v éře Karla Gotta". Husák tak sice musel ustoupit Havlovi, ale Kája je věčný... O jeho popularitě nakonec svědčí i název písničky, od jedné, raději nejmenované hudební skupiny, který jsem si vypůjčil do svého nadpisu. I Miloš Frýba mit uns.
Pan Tesař svůj komentář uvádí velmi vtipně, že Češi umějí žít bez Boha, ale bez Gotta ne. Uvádí, že ačkoli jsou kostely poloprázdné, Karel neustále vyprodává sportovní haly. Jsem tomu rád. Protože kdo má Boha v sobě, nemusí nutně běhat každou chvíli do kostela. U nás jsou kostely plné, když jsme v nějakých pořádných sra... . Jen mám obavy, abychom ty cesty do chrámů zase nehledali moc brzy.
Já děkuji panu Tesařovi za článek a panu Karlu Gottovi přeji hodně štěstí.
