Dle Zemana Praha v přímém ohrožení! Zbabělci prchají z Kábulu!

Veřejnost je zmatena! Vrchní velitel armády naší republiky v přímém rozporu s generalitou NATO! Požadujeme okamžité prohlášení a očekával bych i žádost o vystoupení z této nedůvěryhodné organizace. Nejsme přece...

...SRABÍCI!

Vždyť všichni správně uvažující občané včetně pana prezidenta, ještě nedávno věděli, že u Kábulu se bojuje za Prahu a prchají odtamtud jenom „srabíci“! Chtěl jsem to uvést už v nadpisu, ale nedovolil jsem si citovat pana prezidenta přesně, abych neriskoval přesun do soukromí. Ano, přiznávám i já jsem srabík! Odešel bych z Afghanistánu už dávno, minimálně hned, jak byl zabit Usama. (Mj., ten byl za poněkud „problematických okolností", poněkud i za hranicí mezinárodního práva, zlikvidován v Pakistánu, nikoli v Afghanistánu.) Jsem srabík i proto, že jsem to neriskl a nenapsal to do toho nadpisu, že ano. Ale pravidla jsou pravidla a co je dovoleno… Nicméně realita je taková, že v tom nastolení pořádku, míru a vývozu demokracie bojovými prostředky se zase cosi zvrtlo. Z dostupných záběrů v TV vidíme, že kolony „těžce vyzbrojených“ bojovníků Tálibánu v terénních vozech a na motocyklech, dobývají jedno větší město za druhým a „bezbranní“ ochránci veřejné moci jsou téměř neviditelní a bojovat, neřkuli umírat, se jim za ty importované evropské či západní hodnoty, moc nechce. Chtělo by se říct – nakonec, komu by se chtělo umírat, že ano. Nicméně, všichni víme, že i takových lidí je nemálo. Sebevražední útočníci bojující za „pravou víru“ jdou na smrt s myšlenkou, že smrt je pro ně přímou cestou do ráje, kde je čeká houfec neposkvrněných panen a pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty! Vždyť oni mají PRAVDU a za pravdu stojí za to umírat!. Naštěstí, i v našich kruzích je mnoho hrdinů, kteří mají rádi PRAVDU a rádi by za ni bojovali až do úplného vítězství s kdejakým zlořádem a je jim úplně jedno kde. Hlavně když jde o tu „správnou věc a hodnoty“. S drobným rozdílem, že momentálně se jim nějak nehodí, aby vzali do ruky kalašnikov či RPGéčko a šli nasazovat, někam ke Kábulu, na Donbas či do Afriky, životy vlastní. V diskuzích jsem si všiml, že i velké množství žen silně nesouhlasí s odchodem vojsk z Afghanistánu. Jsem rád, že je v našich řadách tak velké množství odhodlaných bojovnic! I když je pravdou, že  je docela lehké být hrdinkami a VĚDĚT, že ústup je zrada, když tam, v těch afghánských horách, nemají a neumírají jim tam jejich manželé, synové či blízcí (matkám či manželkám, které to poznaly na vlastní kůži a byly by rády, kdyby tam jejich blízcí mohli i nadále setrvávat se omlouvám i když se přiznám, že jim opravdu nerozumím.)

Pan generál Šedivý na svém blogu velmi přehledně popsal, jak na celou tu afghánskou anabázi nahlížela oficiální místa, jak a s jakými výsledky mise probíhala a jak a proč skončila. Nevím, tedy alespoň  se tedy nepamatuji, zda měl naprosto stejně jasno od samého začátku a jak se jeho postoje měnily v čase a v průběhu mise. Mezi námi – přiznám se, že je mi to jedno. Já jsem to totiž hned od začátku chápal podobně jako svého času jistý pan Josef Š. „Zabili jste mi strejčka, tak tak tady máte přes džku! Válka bude…“ Pravda – nezabili strejčka, ale synovce císařepána, ale něco se přece udělat muselo! Proč to trvalo tak dlouho a s jakým výsledkem, je jiná věc. Naštěstí žijeme „v osvícené době“ a těch mrtvých nebyly desítky milionů, ale „jenom“ desítky tisíc. Kdo to dnes spočítá. Ale možná že stejně, jak jsme se dozvěděli, že vedoucí činitelé Pentagonu a tedy snad i vlády USA, měli už dávno jasno, že ta „Trvalá svoboda“ trvá už moc dlouho a skutečná „svoboda“ je stále v nedohlednu, problesknou i informace, že celá ta záležitost byla prodlužována hlavně z jiných důvodů. Samozřejmě se mi to zdá, vzhledem ke vždy čestné a lidumilné politice USA, která myslí vždy nesobecky nejen na blaho svého lidu i na blaho nás všech, až nemožné. Přesto tam ten malý červíček přecejen vrtá. Zbraně jsou totiž vždy výhodným obchodním artiklem a o peníze jde vždy až na prvním místě, že ano. fuj, až jsem se za tu myšlenku zastyděl, ale už je to venku, tož co už včíl.

Nicméně, dosti pesimismu a s radostným zvoláním „Pravda a láska vždy zvítězí nad lží a nenávistí“ spějme k lepším zítřkům, volbám a nejlépe někam do hospody na (ne)jedno orosené! Dokud nám to Covid, zdražování a inflace dovolí!

I když.... na závěr bych si dovolil ještě jeden, ne nevýznamný, výsledek mise "Trvalá svoboda".

Za selhání lze považovat neschopnost omezit produkci drog. Ta se zvýšila od roku 2001 do roku 2012 z 500 tun na 6,5 tisíce tun. Za její produkcí a obchodem stojí tzv. warlordi. Velitelé ozbrojených organizací (ne nutně teroristických), kteří za peníze utržené z prodeje drog platí své bojovníky, zbraně a vybavení a výcvik.Zdroj: https://sedivy.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=774400

Přeji všem hezký zbytek víkendu!