Migrace po Česku
Také žili lidé (a někteří ještě žijí), kteří neopustili svou rodnou hroudu a za život vystřídali několik státních útvarů (třeba Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR, ČSFR a ČR). Nebo žít např. ve 20. století v Mukačevu nebo Užhorodu také bylo z tohohle pohledu zajímavé.
Je nás „migrantů“ poměrně dost. Někteří jako „nomádi“ mají „migraci“ v krvi, zkrátka kočují, cestují z místa na místo, nikde se moc dlouho nezdrží. Patřím k těm, co nezůstali na své rodné hroudě (Kolín), ale zároveň neopustili republiku jako svůj domov. Mládí prožité v „kleci“ (uzavřené hranice) mne aspoň donutilo vnitřek té „klece“ pořádně prozkoumat. A tak jsem se činil a snažil se v tuzemsku navštívit mnoho míst. Avšak všude jsem nebyl a tak mám pořád co objevovat.
I svoji vlastní „migrací“ jsem poznával původně mi neznámá místa, díky zájmům, práci, snaze najít a vytvořit si domov. Vlastně jsem takovým „migrantem“ od puberty. V Kolíně jsme bydleli naproti gymplu. Nedostal jsem se tam a dojížděl do Českého Brodu. Pak přišla „vysokoškolská“ Praha. Mezi tím „brontosauří“ Zvířetice, Krásný Dvůr, Březnice a Karlštejn. Pak „zaměstnanecká“ místa jako Kouřim, Sázava, Benátky n. J., Mstětice, Čelákovice, Praha.
A místa domovská: z kolínské rodné hroudy na chvilku do Kouřima (místní slang), pak dlouhodobé usazení se v Benátkách nad Jizerou a nyní ještě jedno místečko „chatičkové“ – Roztoky u Jilemnice.
Říká se: „nikdy neříkej nikdy“, ale jedno své životní nikdy jsem vždy věděl a shodl jsem se na něm se svou ženou. Nikdy jsme nechtěli bydlet (a žít) v Praze. Připouštěli jsme pouze práci v Praze a denní dojíždění. A také jsme si to oba zkusili.
Praha jako jediné české velkoměsto (a zároveň hlavní město) k migraci doslova láká, jedni migrují dovnitř, jiní ven a pak jsou ti, co zde zůstávají na své rodné hroudě. Jsou tu také „kočovníci“, ti, co v Praze přes týden pracují a na víkendy jezdí domů a místní Pražané, co jezdí na víkendy na venkov. A mnoho je i těch, co přijedou jen na pár dní na návštěvu.
Praha je tak trochu (nebo víc?) mýtická, magická, má své „osobní kouzlo“, ten genius loci (to obdivuju). Na druhé straně má ale i takový ten zrychlený tep velkoměsta a také postupně získává punc „unifikované globalizované západoevropské metropole“ a ne každému to vyhovuje (vč. mě samozřejmě).
A je to také místo, odkud se šíří do celé země „byrokracie“, ikdyž často jde jen o "přeposílání" z Bruselu, ale naši ouřadové umějí být papežštější než papež, takže tu legislativu máme občas ještě opepřenou.
Faktem je, že ve velkoměstě a na venkově se žije jinak, jsou tu jiné problémy k řešení, často i jiné přístupy a samozřejmě možnosti.
Lidé se proto nemusí chápat, zvláště pak ti, co znají jen to svoje a nikdy neokusili to druhé. Pak je snadné propadnout určité iluzi a zároveň averzi. Na jedné straně na "hloupé venkovské burany" a na druhé straně na "arogantní pražskou kavárnu".
Přirozeně se chceme prosadit, přirozená je však i obrana toho svého. Přirozeně také inklinujeme „svůj k svému“, někoho to táhne do galerií či obchoďáků, jiného do přírody či ke hnoji. A jistě existují i „podobojí“.
Podaří se nám někdy „přejít“ ten naší myslí vytvořený příkop a žít si každý po svém se vzájemným respektem, ne despektem? To bych si přál. Aby se tady v Česku prosadil ten princip: žij a nech žít. A nejen tady u nás, ale i na celé planetě. Asi to chce dosáhnout na lidskou „nadpřirozenost“, tj. místo přirozeného pohledu se na to podívat „nadpřirozeným“ nadhledem. Hezky se to káže, ale kdo to dokáže?
Jan Tichý(Bnj)
Levačka zasažená srpem aneb nejde mi ten paroháč
Včera jsem si volal s kamarádem a on mi říkal, jak na chatě u svého kamaráda upadl, kolik má stehů a že ho kamarád vezl do špitálu na ošetření a teď si doma líže rány.
Jan Tichý(Bnj)
O přívlastcích
Přívlastek, v češtině nejčastěji přídavné jméno před podstatným jménem, které ho charakterizuje, zpřesňuje, rozšiřuje či dokonce dokáže změnit jeho zabarvení, význam.
Jan Tichý(Bnj)
Odchod do předem zajištěných pozic
Vždy, když jsem odcházel z nějakého zaměstnání, měl jsem dohodnuté už nové. Jednalo se tedy o odchod do předem zajištěných pozic. Vždy tam na mě čekalo něco nového a vždy jsem si našel něco, co mě bavilo.
Jan Tichý(Bnj)
O hojnosti
Co je vlastně hojnost a co si lze pod tím představit? Tu materiální, zhmotněnou majetkem a penězi (čísly na účtu) si dokážeme představit všichni.
Jan Tichý(Bnj)
Není na čase dát vládě výpověď?
Tak nám novela zákoníku práce ukládá další povinnosti jako zaměstnavateli vůči zaměstnancům a zejména v oblasti dohod o provedení práce.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Díky čínské pomoci výroba dramaticky roste
Premium Přes citelné západní sankce ruský zbrojní průmysl vzkvétá. Tamní produkce zbraní se dramaticky...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva
Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...
Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt
Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...
- Počet článků 1077
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 556x
Tento blog jsem se rozhodl ukončit. Nezáleží na mě, jak dlouho tu ještě bude. Najdete mě:
https://www.tichy-blog.cz/
web: https://www.tichaci.cz/
email: tichy.jan.bnj@centrum.cz
Děkuji za přízeň, kterou jste mi zde věnovali.