Tak jsem se dočkal dočasného zákazu diskuse (pod blogem Proč neumím chápat lidi, kterým nejde televize?). Použil jsem sice textově vhodné slovo, leč hlídací robot ho vyhodnotil jako nevhodné.
Ztratila se mi nejen inkriminovaná odpověď na jeden příspěvek, ale všechny mé odpovědi, které jsem napsal. Nemohl jsem na diskusi asi tři hodiny. Už dříve se mi ztrácela některá vlákna diskusí a též se mi ztratili diskutéři. Nejen někteří blogeři. Možná jsem už takto blokován byl, ale dřív jsem si toho nevšiml, nebývám pořád online.
Před časem jsem si chtěl vyměnit fotku, neprošla. Pochopil jsem to, fotka celé postavy zkrátka zachycuje malý ksicht. Chtěl jsem mít na fotce vidle. Po čase se mi povedlo udělat výřez a kupodivu to taky neprošlo. Asi to chtělo ještě větší detail (výřez).
A jaké že bylo to nevhodné slovní spojení? „Nasírací den“, do textu se snad ještě mohou taková slova dávat, tak toho využívám (přinejhorším skončím v Hyde Parku). Poslední dobou na mě působí celý blog idnes převážně jako spíš nasírací, byť stále najdu několik pro mě inspirativních výjimek (autorů), které rád čtu.
Asi kvůli nim se možná ještě na blog někdy podívám a dokud to půjde, tak třeba i něco napíšu v diskusi. Jen už mě přešla chuť zde publikovat, psát budu samozřejmě dál. Modří už dávno vědí, kde mě najdou. Tak kdo bude chtít, si za mnou přijde.
Mohl bych se ucházet i jinde, zajímavý je např. blogosvět, tam jsem našel své oblíbence, je tam jedna má kamarádka, a dokonce jsou tam i blogeři původně odsud. Zatím tomu nechávám volný průběh.
Házím do toho vidle a tento blog uspávám, definitivně. Toto rozhodnutí není impulzivní. Právě dozrálo. Toho, že jsem se po krátce odmlce vrátil, rozhodně nelituji. Umožnilo mi to milé osobní setkání s Ivou a také takovou trochu hru na Dr. Jekylla a Mr. Hydea, tedy rozdvojenou osobnost na dvou blozích. Taková malá schizofrenie :).
Potěšilo mě, když admini vybrali můj blog do „zaujálů“, už méně mě těšilo, když jsem byl vybrán na hlavní stránku. Působilo to spíš jako naschvál. Tak holt udělám taky takový naschvál. Když neprošla fotka s vidlemi (ani ta upravená, viz níže), pak vám ty vidle házím do celého blogu.
Podobně jako fakebooku, Václavu Moravcovi (i s celým TV zpravodajstvím a publicistikou), dávám svůj osobní BAN i blogu idnes. Tentokrát to není ani závazek, ani slib, je to rozhodnutí. Závazek se dá zrušit, slib nesplnit, rozhodnutí už musíte sám změnit. Hlavně chtít ho změnit!
Zároveň jsem se rozhodl provést těch změn více, resp. začít na nich pracovat (je o tom můj předposlední blog). Doufám, že se objeví (v pravý čas) spolupracovníci, abych mohl některé činnosti (které mě nebaví) více utlumit a ty (které mě baví) naopak rozvíjet.
Říká se tomu volání duše. A má duše radši vidle než klávesnici počítače a samozřejmě mnohem radši les a zahradu než jakkoliv příjemný kancl. Tož do nového roku s předsevzetím méně té obtěžující práce a více té radostné. Na penězích nelpím, víc je pro mě čas. Čas být a tvořit, chci se časem vrátit i k občasnému přednášení.
Dokud mi blog přinášel víc radosti, rád jsem tu byl, ale nějak se stalo, že už mi tu radost, co dříve, nepřináší. Vykročil jsem po jiné cestě, akorát jsem potřeboval nakopnout, abych nepřešlapoval na místě. Tak za to děkuji (milí admini). Končí tím moje schizofrenie dvou blogů. Už nechci být někde upřímný a jinde opatrný. Už chci být jen upřímný. Proto tento blog nechávám doběhnout a konečně jsem dospěl k tomu, že už mi nevadí, že by mi ho mohli smáznout celý (to byl ten můj blok, to lpění). Děj se tedy (na mě zcela nezávislá) vůle adminů.
Člověk je stále na cestě, na cestě k sobě a někdy bloudí, je nějakou „bludičkou“ sveden ze směru cesty, jindy dlouho přešlapuje na místě a potřebuje nějaký kopanec, aby se zase pohnul.
Mějte se krásně a něco pro to dělejte. Příjemné prožití Vánočních svátků a pro přežití dalšího transformačního roku pevné zdraví i nervy, psychickou odolnost, neutuchající humor, a hlavně hojnost Lásky.
Tu jsem ani nepokoušel, možná velikost obličeje dobrá, ale zase ten obličej takový tmavý, neostrý.
