Deník Kocoura Hnědoočka - O příslovích, balíčcích a přáních…

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky - proč chodit ke kováříčkovi, když mohu jít ke kovářovi – kdo uteče, vyhraje – mluviti stříbro, mlčeti zlato. A dalo by se ještě dlouho pokračovat s různými příslovími a úslovími, které ovlivňují náš život v kladném i záporném slova smyslu.

Rčení, která jsem uvedl jsou lety a praxí ověřena, přesto se může lehce stát, že do jedné řeky opakovaně vstoupíte, kovář před kovaříčkem ostrouhá a v boji zvítězí ten, kdo neutíká a ještě to patřičně okecá.

Od mých dětí teď nejvíce slyším povídání o tom, jaké dárky by chtěly od Ježíška pod stromečkem. Když si vzpomenu na svá mladá léta, tak vím, že nejméně oblíbené byly dárky, které neměly pevnou konzistenci. Což značilo zklamání, protože se zpravidla jednalo o oblečení, které jsem jako malý prcek opravdu „ocenil“. Naproti tomu tvrdé balíčky dávaly tušit, že v sobě ukrývají nějakou hračku. Což jsem pochopitelně kvitoval s uspokojením a vždy si pod stromečkem co nejvíce pevných balíčků přál.

I ve věku lehce pokročilém mám svá přání a touhy, které by Ježíšek mohl splnit. Nevím, jak se s tím ta dobrá duše popere, protože se nedají koupit za žádné peníze. Nepomůže ani supermarket se sebevětším vánočním sortimentem.

Nehmotné dárky se prostě koupit nedají, ale na druhou stranu mohou člověka potkat – a občas se to daří - i v jiných částech roku. Nejen o Vánocích.