Mravoučný jednoslabičný příběh o covidu

Tak jsi chyt SARS. Proč ty? No, byl jsi blb, tam, kde je šenk, jsi pil rum, gin a grog. Pak jsi byl král, pěl song a řval: Be cool. A tak jsi chyt ten vir, cos měl ho za fejk. Na nos ti vlez, a hned si řek, že zas je kde se pást.

Pak šel jsi dom, jak tchoř jsi lez, pak jak strom pad, ač jsi chtěl stát. A už ne šnaps, jen blok a furt hin a třas jak bejk, trup jak pec, pryč je čich a chuť. A když chceš blít, strč prst skrz krk  Jen lež jak pes, už víš, že vir je hnus, a proč jsi trop. Kde je ten lék, co měl ho Trump?! Co leh a vstal, a hned byl fit?! On je přec boss, ty jsi jen kmán, co má jen čaj a sprej na krk. A hrob.

Pusť si hrst zpráv, ať stres máš jak cvok. Je dost míst na JIP? Co pád škol? Dluh jak Big Ben, krach měst, zmar a šok. A smíš mít sex, jen když máš test. A pro zpěv jen sklep či špajz. A co řek Hrad, prej jak pes štěk, i když měl by mít stud a ctít ten pech, co lid teď má. Ale ten děd jen řek, že kumšt má mít hlad, a kdo krach, byl blb. Zas z Lán pil všem krev. 

Co Čech, to mág a -log, co ví, jak vir smést a vnést zas mír na Zem. Co spot, to řeč, že prej pad jen kmet, co byl už tak jak tak daun, jak vir je fajn a jak mít dnes air džob, šenk, klub či krám je smrt. Řek to i Pirk, a ten, co rve ti zub, a též Vlk, co má tu blog, tak to je fakt. Zbyl jen pro pláč zrak.

A byl i sraz, lid řval tam jak tur, a i Dan pěl, že chce žít jak dřív, mít víc cest, pryč flek přes ksicht, být free jak pták a né jen: Seď a čum na zeď. Ten zlej šéf svět zamk, a tak to chtěl, no to se ví, má z těch lží kšeft. Těch fám, jak chce to Gejts, by čip do žil ti vpích a vlád. Jak jsme jen nic, když moc chce mít zpět svůj svět, kde frak má jen boss a lid jen hlad.

Ten vir je zlej, i když jsi mlád, či hůř i stár a sláb. Ten, kdo ho prub, už ví. Ty, kdo máš strach, vraž do něj klín, i když jen smích. Směj se a žij, ruk svých si myj, na tvář dej kryt, a drž se dál, když je kde shluk. Je to jen hra, kde vir má teď bank, leč i on zná svou smrt. A ta si pro něj jde, to mi věř.

Váš Jo Pro

Pro zlepšení nálady přikládám píseň z filmu Šakalí léta, k níž jsem měl tu čest vytvořit choreografii a pár pohybových vtípků. Zpívá se v ní Jednou mi fotr povídá, nenos mi domů covida, že by chtěl ještě taky chvíli žít… nebo tak nějak. 

 

 

Autor: Josef Prouza | úterý 13.10.2020 9:29 | karma článku: 39,70 | přečteno: 6947x