Jen si představte: předsedou vlády Vlasta Burian, na Hradě sice pořád Miloš, ale Kopecký, šéf parlamentu Felix Holzmann, předseda Senátu František Filipovský, ombudsmanka Stella Zázvorková, šéfové opozice Voskovec a Werich…
Možná, že na vedení státu by se toho moc nezhoršilo (třeba bychom byli i příjemně překvapeni), ale byl by určitě srandy kopec. V zahraničí už to pochopili a v politice exceluje jeden zábavný herec za druhým. Začalo to někde Ronaldem Reaganem, který to dotáhl na amerického prezidenta. Ačkoli dříve hrál většinou charakterní role, v politice naplno projevil svůj bavičský talent, jak vidno například v tomto videosestřihu. Obecenstvo lehalo smíchy. Terminátor, Predátor a kalifornský Guvernátor Arnold Schwarzenegger oslnil komickým talentem nejen jako Policajt ze školky nebo ve Dvojčatech. V politice si to, bohužel, popletl a počínal si jako Barbar Conan, a když vyšlo najevo jeho nemanželské dítě se služkou Rudou Sonjou, jeho manželka Marie Shriverová mu udělala z manželství Total Recall. Nebyl to však zdaleka politický Poslední akční hrdina.
V roce 2010 se starostou islandského Reykjavíku stal komik Jón Gnarr. Co měl ve volebním programu, že ho to vyneslo až na šéfa největšího islandského města? To byste koukali! Ručníky na plovárnách zdarma, nového ledního medvěda do ZOO, islandský Disneyland na letišti, povolení ubytování ovcí v hotelu společně s farmáři, nahrazení skryté korupce veřejnou a porušení všech předvolebních slibů. Vážně. Voliči byli uneseni a v roce 2016, kdyby nakonec kandidaturu sám neodpískal, měl velké šance i na zvolení prezidentem.
V Itálii to dotáhl na šéfa nejsilnější vládní strany známý populární (Nebo populistický? Plete se mi to trochu.) komik Beppe Grillo. Jeho Hnutí pěti hvězd shráblo v posledních volbách nejvíc hlasů jako jednotlivá strana. A čím Grillo své voliče ugriloval (tedy vlastně ukriketoval, protože Grillo je italsky kriket)? Třeba návrhem na zaručený příjem pro každého. Nebo bavičskou kritikou ekonomické recese. Prostě recesista. Zabralo to výtečně. V Evropské komisi mu tenhle potlesk na otevřené scéně zřejmě silně záviděl její předseda Jean-Clown Juncker, snažil se kontrovat imitací montypythonovské švihlé chůze na summitu NATO, u diváků to však nezabralo.
Raketový start do světel politických ramp zažívá i další známý showman Volodymyr Zelenskij, tentokrát na Ukrajině. V předvolebních průzkumech stoupá jak utržený meteorologický balón. Stávajícímu prezidentovi Petru Porošenkovi se z něj roztéká čokoládový úsměv a Julii Tymošenkové kroutí copy. Ukrajinská prezidentská kampaň tak nyní silně připomíná komickou stand up comedy. Pikantní je, že si Zelenskij roli prezidenta už jednou střihnul, v oblíbeném televizním seriálu Sluha národa hraje – no samozřejmě prezidenta. Představte si, že by byl koncem března skutečně zvolen (šance má opravdu velké). Ukrajinci by si pustili televizi a měli by honičku rozeznat, jestli sledují TV seriál nebo projev hlavy státu z parlamentu. No nebylo by to ukázkové splynutí rolí?
Proto navrhuji zachytit tento trend včas i u nás. Zatím to u našinců zachraňuje jen Pavel Novotný ve dvojroli krále bulváru v tygřích tangách a řeporyjského starosty. Také mám někdy problém rozlišit, za jakou ligu zrovna kope a které straně bulváru (skutečného nebo politického) právě dělá čest bezchybným výkonem. Když to pochopili voliči v Řeporyjích, proč se nepřidat. Některé projevy v parlamentu už teď silně standupy z Na stojáka připomínají. A to je slibné, i když je předvádějí zatím jen amatéři. Najměme profesionály! Nebojme se toho, v zahraničí tenhle prapor humoru a satiry dávno zvedli a hrdě nesou vstříc výzvám nové doby. Jsem pro. Když dobře už bylo, ať je aspoň legrace.
