Jak ze mě Česká televize udělala obludné monstrum

Už to natočili, sestříhali a tuto neděli (v hlavním vysílacím čase!) na ČT 1 odvysílají. Z důstojného blogera, platícího léta daně jak hodinky, stvoří odporného korupčníka a gamblera. A nic s tím neudělám.

Teď abych se od pondělí už jen plížil kanálama. Měl jsem tušit, že co peklo médií jednou schvátí, už nikdo zpátky nenavrátí. Od pondělí mi už ani rohlíky v sámošce neprodají, a když ano, tak mi do nich při balení naplivou. Musím doufat, že mě nikdo nepozná. Protože jestli ano... živě si i představuju, jak lidé přecházejí na druhý chodník, když mě budou míjet. Nebo jak mě zastaví policie a dopravák bude dlouze zkoumat můj obličej, aby pak projel urychleně rejstřík hledaných osob a zločinců. A já se jim nebudu divit. Jeden den jste spořádaným počestným občanem a druhý den zákeřnou úplatkářskou a podrazáckou kreaturou, co jde přes mrtvoly, o niž si nikdo ani kolo neopře. Tak bych chtěl touto cestou požádat vládu o povinné nošení respirátorů nejméně na další dva roky, dokud konsternovaní diváci trochu nezapomenou. A co je nejhorší, můžu si za to sám.

Když mi z České televize volali, že by se mnou rádi něco natočili, v ješitné pýše jsem na to kývnul. Už tehdy se v mně měly rozblikat všechny varovné kontrolky. Ale jsem celý život naivní a důvěřivý jak malé dítě a skákání na špek je moje excelentní olympijská disciplína. Byla to past. A zaklapla zřejmě přesně podle představ zákulisního režiséra tohoto spiknutí proti mé osobě, protože jinak to nazvat nemůžu. A tak vás varuju, když jste jen trochu známá osoba a zazvoní vám telefon a nevinný ženský hlas vás v něm bude žádat, zda by s vámi mohli něco natočit, protože vás Česká televize chce vidět na obrazovce, hned s telefonem sekněte a vyrvěte dráty ze zdi. Když to bude mobil, tak ho rozšlapejte. Uděláte jen dobře. Já to neudělal a už se vezu. Co jste dosud byli nebo jste, nikoho nezajímá. Promění vás přesně v to, co potřebují. A tohle všechna média na světě umí skvěle. Vmanipulovat vás tam, kde vás chtějí mít. A zničit klidně na celý život. A tohle se do puntíku stalo mně.

Jak už jsem předeslal, na žádost České televize jsem přistoupil. Jednalo se o nabídku malé roličky v nové krimisérii Boží mlýny, co teď v neděli 11.dubna na ČT 1 ve 20 hodin startuje. Už jsem malé role ve filmech hrál, mám totiž - jak se ukazuje, značně poťouchlého – kamaráda režiséra Honzu Hřebejka. Proč poťouchlého? Kromě okrajové role manžela Gábiny Osvaldové ve filmu Šakalí léta, kde jsem hrál otce malého kluka z dejvické party (mého skutečného syna), jsem tam vytvořil choreografii. Před několika lety mi Honza nabídl roli taxikáře v krimiseriálu Místo činu Plzeň. Pomáhám tam přímo vrahovi odklidit mrtvolu a vrah pak zamorduje i mě. Uznejte sami, už tohle nebylo nic moc. Ještě k té Honzově poťouchlosti: ve scénáři původně bylo, že mě najdou v autě, jak mi ze spánku decentně stéká čůrek krve. Ale během natáčení za mnou Honza přišel, že mé odpravení vymyslel jinak. Vyklubala se z toho scéna, kdy mě policajti tahají z vody jako nafouklou mrtvolu. Jen tak na okraj, točilo se to v Plzni v zimě, řeka Radbuza měla asi 3 stupně, u břehu smradlavé bahno. Asi si dovedete představit, že když mě před kamerami konečně vytáhli z vody jak bábu z ledu, promrzlého na kost, byl jsem moc rád. Tedy dokud nezaznělo režisérovo: Sjedem si to ještě jednou! A já zas musel zpátky do ledového bahna. Jak jsem při natáčení tehdy vypadal, se koukněte na fotografii napravo.

Když mě nalíčili jako utopenou mrtvolu, řekl jsem maskérkám, že takhle vypadám po jízdě na kole v dešti bez blatníků normálně.

Nalíčili mě podle fotografie skutečné utopené mrtvoly, podotýkám. Mrtvolu jsem zahrál prý velice realisticky, mrtvoly mi prostě jdou. Při natáčení na blízkém mostě vartovala půlka Plzně a dobře se bavila. Na můj účet, samozřejmě.

Řekli mi, že v krimisérii Boží mlýny prý budu hrát člena policejního týmu, majora Votočka. Konečně role na opačné straně, zajásal jsem, žádný kriminálník, ale kriminalista. Hned jsem si zkusmo nasadil před zrcadlem výraz šéfa vyšetřovacího týmu, co moudře vede své podřízené v boji se zločinem. Trochu major Kalaš, drobet kapitána Tůmy, něco kapitána Exnera, špetka poručíka Borůvky, i malinko rady Vacátka jsem tam hodil. Usoudil jsem, že mi to půjde skvěle. Pak přišel scénář a já si zas připadal jak v ledové Radbuze v roli mrtvoly. Moje postava je zhmotněním zla, zřejmě bývalý komunista, zvrácený gambler, zírající do hracích automatů, podlý a zákeřný, futrál všech padouchů. Tím vám z děje moc neprozrazuju, protože už v upoutávce, která na Boží mlýny dávno běží, se pod mou postavou na obrazovce v komentáři mimo obraz říká, že jsem padouch. Horác Badman, zvaný Hogofogo, hadr. Sbohem majore Kalaši, sbohem kapitáne Exnere. A to jsem ještě tajně doufal, že tam budu mít nějakou erotickou postelovou scénu jako Jiří Kodet v roli kapitána Exnera ve Smrti talentovaného ševce. S nějakou krásnou herečkou, co sice vidí, že vypadám jak hrouda sádla, ale obdivuje můj sexymozek.

Už před první klapkou jsem se na Honzu Hřebejka obrátil: Dělali jsme spolu sametovou revoluci, ty studentský vůdce, já v rádiu, a tebe při obsazování role komunistického papaláše a policejní stvůry napadne moje jméno? Jen se usmál, škodolibě, jak se mi zdálo. A to jsem ještě nevěděl, že stejně jako u Místa zločinu Plzeň do scénáře připsal další scénu, která tam původně nebyla. A díky ní jsem se proměnil z běžného zkorumpovaného policisty už v úplně mrazivou svini. Nebudu říkat, jaká scéna to je, poznáte to okamžitě. A jak mě týral na place, darmo mluvit. Já se u vědomí mé pokročilé sklerózy text nadrtil velice těžce, děti mi doma musely přihrávat repliky spoluhráčů, prostě martyrium. Když pak při natáčení úplně poslední klapky celého seriálu jsem točil zrovna s hereckým esem Martinem Myšičkou, na místě Honza celý text kompletně překopal. Pan Myšička jen kývnul – a uměl to. Já ty herce fakt obdivuju. Blekotal jsem jak oblastní čert, co přišel o dušičku, před Luciferem.  A tak mám pocit, že jsem trochu přispěl ke změně žánru, z vážné krimisérie jsem udělal komediální krimiseriál, jak ho teď inzerují. Na mou omluvu musím taky říct, že jsem žádnému z profesionálních herců nesebral chleba, točilo se těsně před pandemií a herci šli z kšeftu do kšeftu. Navíc, kdo by stál o takovou roli superzáporáka, že. A tak si to teď budu vyžírat sám. A protože vím, jak si diváci automaticky spojují role v záporných rolích se skutečnými herci, dopadnu jak Vinklářův doktor Cvach a slušný člověk už mi do smrti ruku nepodá. Tak se, prosím vás, smilujte a říkejte si, on ten Prouza to jen hraje, je to ROLE. Jo, až mi zas z České televize zavolají…

Autor: Josef Prouza | pátek 9.4.2021 9:16 | karma článku: 33,27 | přečteno: 2659x