Hromady obviněných producentů, politiků, herců, moderátorů, návrhářů. Nemravné řeči vedli, osahávali, i líbali! Ukájeli se a teď se kají, ale nedokají. Mám pro vás jedno historické srovnání. Možná vás bude mrazit, jak přesně sedí.
Tahle kampaň mě původně přinutila napsat lehce výsměšný blog (zde), ale humor mě pomalu přechází. Všimli jste si, kolikrát už byla kampaň Metoo přirovnána k běsnění mccarthyovské éry v USA či k pronásledování do nemilosti upadlých lidí ve stalinském režimu (i u nás)? Není to nemístné přehánění a nevhodné srovnání, když jde přeci „jen“ o mravní očistu společnosti od všemocných nedotknutelných chlípníků? Tak jsem to zkusil porovnat, a ať to zvoní, rovnou s otřesným příběhem z naší historie. Vzal jsem si k ruce klasický a naprosto ukázkový příklad – film (a román V. Kaplického) inspirovaný obludnými procesy na Šumpersku v 17. století Kladivo na čarodějnice. Film, natočený v r. 1969, nebyl rozhodně u tehdejších československých vládců oblíben (z distribuce ho rychle stáhli a promítali omezeně v klubech). Fascinujícím způsobem vypráví o procesech sice dávných, ale tolik podobných komunistickým procesům z 50. let u nás, že paralela byla příliš očividná. Bude tolik očividná i ve srovnání se současnou kampaní Metoo? Není to demagogicky přitažené za vlasy? A víte, co mi vyšlo? Že by si naopak inkvizitor Boblig, kdyby místo čarodějnických procesů v dávnověku vedl „metoo procesy“, pomlaskával blahem, jak snadné oproti jeho pachtění před více než 300 lety to dnešní inkvizitoři mají. Tak pojďme na to.
Jak hony na čarodějnice (dnes spíše na čarodějníky) vznikly
Kladivo na čarodějnice: zdánlivě velice záslužné obvinění žebračky z nečistých praktik (ukradení hostie pro nemocnou kravku), odporující církevnímu kodexu a následné příkladné potrestání, sloužící k vymýcení hříšného jevu (trest upálením). Zaštítěno náboženskou ideologií, oběť nemá žádná práva kromě podstoupení práva útrpného (mučení). Nemá smysl rozlišovat mezi různými stupni prohřešků, mučené oběti se nakonec přiznají ke všemu. Povolaný inkvizitor Boblig se chápe úkolu a je horlivý.
Metoo kladivo: zdánlivě velice záslužné zaslání dopisu 4 600 americkým institucím pro vyšší vzdělávání z r.2011 (Obamova administrativa), uvádějící zásady boje proti sexuálnímu násilí na amerických univerzitách. Už v tomto dopise, zaštítěném „ideologií“ feminismu, korektnosti… jsou obsaženy základní premisy budoucí kampaně Metoo, především potřeby uplatňovat “zaujatost proti pachatelům”(rozuměj naprosté nadržování „obětem“), a také, že nemá smysl rozlišovat mezi různými typy sexuálního nátlaku. Jsou to klíčové precedenty, jak si hned ukážeme. Adresáti dopisu se chápou úkolu a jsou horliví, přidávají sami na seznam další a další prohřešky.
Jak se hon stupňuje
Kladivo na čarodějnice: Postupně se obvinění rozšiřují do nevídaných rozměrů, stačí jen náznak, pár slov o údajném smilnění s ďáblem stačí. Kdo se nepřizná, je mučen a přiznání je z něj vynuceno na krutých mučidlech. Inkviziční soud odsuzuje jak na běžícím pásu, mechanicky. Sousedé udávají ve snaze se zachránit jiné sousedy, šíří se šílený strach být zapsán do seznamu obviněných. V pozadí se zabavují majetky obviněných a usvědčených, a inkvizitoři a jejich pomocníci bohatnou.
Kladivo Metoo: Postupně se obvinění rozšiřují do nevídaných rozměrů, pro stovky a tisíce nařčených neexistuje obrana, stačí jen náznak, pár slov o údajných spuštěních s ďáblem. Zda se někdo přizná, není vůbec důležité, jsou ostouzeni, i když obvinění popírají, i když se omlouvají. Žádný soud neprobíhá, jsou apriorně vinni, rozsudky médií a lidskoprávních organizací jsou však ihned naplňovány. Obvinění jsou zbavováni práce, politických funkcí, hereckých rolí, členství ve spolcích, jsou vyhazováni z firem, vystřiháváni z filmových scén, ničeni v osobním životě, opouštěni rodinami a vláčeni médii. Zničeni navždy. Šíří se šílený strach být zapsán do seznamu obviněných. V pozadí se chystají soudy s tučným majetkovým vyrovnáním a obvinění často platí „obětem“ i mimosoudně obří sumy.
Jak revoluční běsnění požírá vlastní děti
Kladivo na čarodějnice: I někteří představitelé církve se začínají děsit rozměrů zla, které pomáhali vyvolat a schvalovali ho (ve filmu třeba kněz, ztělesněný E. Cupákem). Uvědomují si, že inkvizice může kdykoli ukázat také na ně a tento okamžik se skutečně blíží, protože Bobligovi nic není svaté, ani církevní hodnostáři. Také věk nerozhoduje, upalovány jsou mladé dívky i stařeny. Všem zbývá jen se modlit.
Kladivo Metoo: I někteří představitelé vypjatého liberalismu a demokraté se začínají děsit rozměrů kampaně Metoo, které pomáhali vyvolat nebo ho i nadšeně schvalovali (ze tří rezignujících amerických kongresmanů jsou dva demokraté). Ukázáno je opět na rodinu Clintonových – zase ten Bill!, tentokrát za sexuální hrátky v letadle, Monika Lewinská jen tiše závidí). Také některé feministky začínají prohlašovat, že se to nějak zvrhlo a tohle nechtěly. Kampaň si ani věkově nevybírá, obviňováni jsou mladí muži i starci jako 93letý George Bush nebo 88letý kongresman Conyers. Všem zbývá jen se modlit.
A přichází to hlavní obvinění
Kladivo na čarodějnice: Inkvizitor Boblig po shromáždění důkazů v podobě vynucených přiznání konečně udeří na hlavního protivníka a „zloducha“ – na faráře Lautnera. To ovšem ani pro Bobliga není tak jednoduché, Lautner je jako představitel církve chráněn mnohem lépe než obyčejná selka. Po masivní masáži kupících se obvinění a vydání Lautnera církví je ovšem cesta volná. Po nejkrutějším mučení se i Lautner přiznává k nejhoršímu obcování s ďáblem a přichází o život.
Kladivo Metoo: Tažení Metoo po shromáždění důkazů v podobě obvinění 19 žen, konečně udeří na hlavního protivníka a „zloducha“ – na prezidenta Donalda Trumpa. To ovšem ani pro tak silnou kampaň není tak jednoduché, Trump je jako prezident Spojených států chráněn mnohem lépe než obyčejný herec nebo producent. Po masivní masáži kupících se obvinění a po vydání Trumpa Kongresem bude cesta k impeachmentu volná.
Krutá statistika
Kladivo na čarodějnice: Během čarodějnických procesů přišlo o život 56 obětí v Losinách a 48 v Šumperku. Byli upáleni či jinak popraveni.
Kladivo Metoo:
Během kampaně Metoo přišli o život zatím dva lidé - velšský exministr Sargeant, a nyní americký kongresman Johnson. Spáchali sebevraždu brzy po obvinění made in Metoo.
Odměna
Kladivo na čarodějnice: Inkvizitor Boblig z Edelstadtu se dožil v poklidu a plném zaopatření téměř devadesáti let.
Kladivo Metoo: Inkvizitor Metoo z Deepstadtu se těší velice dobrému zdraví. Kolika let se asi dožije?
Ale abych byl spravedlivý, v Americe a západní Evropě se netrestají jen přisprostlé vtípky a sexuální narážky, sáhnutí na koleno, na zadek, nebo vynucené políbení. I po skutečných zločinech znásilnění a sexuálního vydírání se tam tvrdě jde. Třeba takový student ze Stanfordu vyfasoval za znásilnění studentky dokonce celých 6 měsíců vězení. Tomu říkám tvrdý trest! Ne jako ten herec Kevin Spacey, který za údajné a nijak neprokázané sexuální návrhy přišel o pouhé stamilióny dolarů, protože mu hned zrušili veleúspěšný seriál Dům z karet, vystřihli a přetáčejí jeho nový film a už nikdy si nikde nezahraje, ani muchomůrku ve školce. Ani že si před ním čestní občané budou do smrti uplivovat to nezachrání. Tomu měli nasolit mnohem víc, to by byla teprve Americká krása.
A tak se vracím k tomu základnímu, co čarodějnické procesy na Šumpersku (a mnohé další zločinné procesy) a současnou kampaň Metoo NEodlišuje. Právě ta zrůjněná zvůle, bez jakýchkoli racionálních důkazů, vyšetřování nezávislými osobami, a samozřejmě řádného soudu. A také absolutní nerozlišení, co je opravdu společensky velmi nebezpečné, trestuhodné, a co je, nebojím se to říct, někdy i malicherné až směšné. Ale, jak výše řečeno, dnešní morální soudci ve svatém nadšení už zítra mohou být na lavici obžalovaných a tančit se svící, vraženou v zadnici, na Petrových kamenech. Čeština na to má spoustu přísloví a mouder: Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, Čím kdo zachází, tím také schází, Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. A australští domorodci na to mají prostě bumerang. Velmi názorné.
Co dodat? Ještě vám tohle srovnání přijde za vlasy přitažené, přefouknuté a absurdní? Mně už ne. Tak zbývá počkat, až tohle třeštění dorazí v plné síle k nám. Slibné náznaky tu už jsou. V takovém případě se ovšem moc netěšte. Včera jsem na tohle téma diskutoval s přáteli z umělecké branže. Jedna z žen vzpomínala například na Vladimíra Menšíka. Ten by prý dnes za velmi důvěrné chování k ženám vyfasoval spoustu let natvrdo. A vystříhat ho ze všech filmů a televizních inscenací nebo je zakázat? Přišli byste o zhruba 150 filmů a inscenací od roku 1956 do roku 1988. A skoro o všechny starší zábavné pořady a Silvestry. A teď na vánoce? Třeba o Tři oříšky pro Popelku. I když ty oříšky by Popelce mohli klidně přivézt poštou, ne? A pro jistotu bych změnil i text ústřední písně. Kdepak ty, ptáčku, hnízdo máš? Taková urážlivá sexistická narážka, ven!
