Neklid všude kolem. Mrtví nechtějí spát a jejich duše opustit tento svět. Zapadlé městečko Asher Falls ožívá příchodem restaurátorky Amelie Grayové, která má za úkol opět zrenovovat hřbitov. Tentokrát je ale překvapena, neboť hřbitovy jsou tu dva. Jeden z nich byl v minulosti zatopen vodou a dodnes se z hlubin ozývají hlasy, ale i cinkot zvonků. Odtud právě název Zvonkové jezero.
Ten druhý se stejným názvem Trnová brána leží na kopci nad městem a shlíží odtud na ně majestátně, a to nejen protože byl darován lidem bohatým a nemilosrdným rodem Asherů.
Možná je to náhoda, možná je to osud. Ale už při příjezdu se hlavní hrdinka setkává s Thanem Asherem, který se musí neustále vyrovnávat s tím, že není pravým Asherem. Není proto pro něj tak snadné bojovat o místo v rodině.
Amelie pocítí k Thanovi silnou sexuální touhu, která je navíc umocněna tímto městečkem a hřbitovem. Jenže někdo se jí snaží vyšachovat ze hry a dostat jí na onen svět.
Kdo v tom může mít prsty? Duch ženy s těhotenským bříškem? Čarodějnický spolek v čele s Lunou Kemperovou? Někdo z rodiny Asherů? Či snad pro všechny pomatená Tilla, která přišla o svoji dceru při požáru?
Jestli Amelie nechápala, proč jí rodiče odrazovali od toho, aby sem přijela, už to pomalu chápe. Je zde přímo ďábelská energie, která se bojí a silně bojuje proti sebemenším narušitelům.
Městečko duchů. Mrtvá nevěsta. Hrob ve skále. Ulomená věc v rodinné sbírce. Nenaplněná touha. Boj o moc. Vysvobození. Hledání vlastní identity a pochopení citů svého srdce.
*
„Už jdou,“ zašeptala.
Pak jsem porozuměla naléhavosti v jejím hlase, strachu, který jí stínil křišťálové oči a chvěl se jí v koutku úst. Když jsem se rozhlédla po ulici, cítila jsem, jak se mi do paže zarývají Sidřiny nehty. V každém okně se objevily bledé obličeje. Ze dveří proudily průsvitné siluety. Kam se člověk podíval, všude byli duchové.
A spolu s nimi přišla mlha, které se ochladila v černavých hlubinách Zvonkového jezera.
„Nedívejte se na ně!“ upozorňovala mě Sidra.
Nebyla jsem schopna se hnout. Stále jsem tam a obrňovala se proti smrtelnému chladu, zatímco se přízraky shlukly kolem nás. Ledová ruka se mi hrabala ve vlasech, další mi přejela po zádech. Koutkem oka jsem viděla, jak se Sidry chytil za ruku duch dítěte, zatímco druhý dětský přízrak se vznášel za ní a třetí na nás zíral z větve, kde posedával.
*
Taky tak neradi dočítáte knihu s otevřeným koncem a ještě víc neradi čekáte na další díl? Přesně to se mi vždycky státá a stalo se opět u Amandy Stevensové. Její první kniha byla skvělá, ale Království bylo ještě o píď lepší. Možná to bylo tím tajemným prostředím a větším poznáním toho, odkud Amelie vlastně pochází, anebo nakonec něčím jiným. Konečně zase dílo, kde jste v napětí až do naprostého konce.
Název knihy: Království (The Kingdom)
Autor: Amanda Stevensová (http://amandastevens.com/)
Nakladatelství: Knižní klub (http://www.bux.cz/)
Vydáno: prosinec 2013
