Padám a již nevstanu

Existují na světě místa, která do sebe pohlcují veškerou energii, kterou jí sem lidé během věků přinesli. Nestalo se vám někdy, že jste se někde cítili hrozně, smutně a neměli jste chuť ani k tomu, abyste se nadechli?

Podobný prostor poodhalila ve svém novém románu Paula Hawkins, kterou již všichni znají pro její předchozí-zfilmovanou knihu Dívka ve vlaku. Tentokrát se jedná o Tůň Tonoucích, která do sebe nashromáždila negativum těch, kteří určitým způsobem svůj život nějak ukončili, ať už svým vlastním přičiněním anebo pomocí druhých.

Hrdinky, které autorka představila, v sobě skrývaly velkou prázdnotu, to ale ničemu nebrání, protože jim lehce porozumíme. Charaktery jednotlivých postav jsou totiž kvalitně propracovány a určitě nejen já, ale i vy si tam najdete někoho, komu budete fandit. Opomenout nesmím ani mužské postavy, protože i oni jsou určitým hybatelem toho, co se zde v minulosti a v současnosti událo.

Tato detektivka je zaměřena na emoce, ale také na vnitřní promluvy jednotlivých hrdinů, které děj posouvají dopředu. Nechybí tu ani pořádné napětí a strach, který vyvolává i vhodně zvolené prostředí zapadlé vesničky, starých domů a záhadné tůně. Dokonce jsem uvítal i kratší kapitoly, které nijak nebrzdí a přibližují nás k nečekanému konci.

*

Zmateně jsem se posadila. Podívala jsem se na obrazy naproti a zazdálo se mi, že se hýbou, takže mě napadlo: Ještě spím a nedaří se mi probudit, nedaří se mi to! Vší silou jsem se štípla, zaryla jsem si nehty do masa na předloktí a uviděla jsem opravdové stopy, ucítila opravdovou bolest. Až na tlumené šepotání řeky byl dům temný a mlčenlivý. Zavolala jsem na Lenu jménem.

Vyběhla jsem do patra a uháněla jsem po chodbě: Leniny dveře byly nedovřené a světlo svítilo. Místnost vypadala přesně tak, jak jsem ji před pár hodinami opustila – sklenice s vodou, neustlané postele ani popelníku se nikdo nedotkl. Lena doma nebyla. Vůbec tu nebyla. Byla pryč.

*

Předpokládám, že se od autorky dočkáme i jejích dalších počinů, i když nejsou z detektivního prostředí. Napsala je totiž ještě pod pseudonymem Amy Silver a mohla by trochu konkurovat Liane Moriarty, která tu romantickou, i když poměrně krutou, linku ve svých knihách taky má. S knihou Do vody jsem byl nadmíru spokojen, možná mnohem více než s Dívkou ve vlaku. Věřím, že si své čtenáře najde, už pro tu temnou stránku, kterou příběh má.

Název knihy: Do vody (Into the Water)

Autor: Paula Hawkins

Nakladatelství: Ikar

Vydáno: červen 2017