"Nevyjasněné záhady rád nemám," říká spisovatel Terry Hayes.

Když jsem během jednoho týdne dočetl více jak 750stránkový thriller, do kterého se mi ale vůbec nechtělo, a to – přiznávám – kvůli jeho délce, byl jsem s příběhem o tzv. Poutníkovi naprosto nadšen. Chtěl jsem se se svými pocity podělit i, pro mě, s neznámým autorem Terry Hayesem a oslovil jsem australské nakladatelství, kde byla jeho kniha vydána. A světe div se, odepsal, a dokonce mi poskytl odpovědi na mé všetečné otázky.    

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsal jste velmi dlouhý příběh – a přitom velmi čtivý – v němž všechno do sebe krásně zapadá. Kde a jak vás napadlo napsat právě tohle?

Vždycky jsem byl velkým fanouškem těch nejkvalitnějších špionážních thrillerů – od autorů jako John Le Carre, Frederick Forsyth, Robert Ludlum – takže myšlenka, že bych se sám o něco takového pokusil, ve mně nejspíš dozrávala již delší dobu. A pak mě před pár lety, když jsem bydlel ve Švýcarsku, dva mí velmi dobří přátelé vzali na výlet do jednoho nacistického koncentračního tábora zvaného Natzwiler-Struehoff (pozn. jediný koncentrační tábor na území Francie) a tam jsem viděl fotografii nějaké ženy z východní Evropy, jak vede své tři děti do plynové komory. A to odstartovalo celé další vyprávění, které se pak přelilo do knížky. Ta fotka a ta návštěva koncentračního tábora, to mělo důležitý vliv na hlavního hrdinu příběhu a myslím, že to prostě byla jiskra, která zažehla celý oheň tvorby.
Samozřejmě, jsou i jiné vlivy a nápady, ale především mi asi ohromně pomohlo to, že jsem žil na tolika různých místech, které se pak do knihy dostaly. Ten thriller opravdu prolétá celým světem a to bych si nemohl dovolit, kdybych neměl vlastní zkušenosti.

Jak dlouho vám trvalo napsat tento román?

Napsat celý ten příběh zabralo dohromady asi tak tři roky, ale jinak to bylo rozložené na podstatně delší období – jenom jsem si musel průběžně občas odskočit zpátky ke psaní scénářů, aby doma rodina měla z čeho žít!Dlouho jste působil i jako novinář v různých koutech světa. Naplňovala vás tato práce?Ano, novinařinu jsem miloval. Je to fantastické povolání – opravdu se stáváte, jak kdysi někdo moudrý řekl, svědkem dějin. Nutí vás to přemýšlet o tom, co se ve světě děje, snažit se to pochopit skutečně do hloubky a taky nevěřit příliš tomu, co říkají politici. Tohle jsou velmi důležité lekce, něco, co se snažím naučit i své děti. Jinak kromě toho taky trávíte spoustu času s jinými novináři – a někteří patří k těm nejtalentovanějším, nejvtipnějším, nejchytřejším a taky nejexcentričtějším lidem, jaké jsem kdy potkal. Tohle je skutečné kamarádství – obzvlášť mezi zahraničními korespondenty – a zasloužilo se o některé z nejpamátnějších okamžiků mého života.Bylo těžké prosadit se?

Ano, to bylo opravdu složité – ale řekl bych, že to by se koneckonců dalo říct i o jakékoli jiné profesi. Kdyby to bylo snadné, dělal by to každý a ta práce by nakonec neměla smysl. Každopádně v případě novinařiny ty obtíže plně kompenzuje pocit nadšení a naplnění, jež s sebou tato práce přináší, a ten může být obrovský.Pracoval jste na filmu Z pekla s hlavním protagonistou – Johnnym Deppem. Bylo těžké psát scénář na základě skutečných událostí?Každý scénář je těžký! Neřekl bych, že ty, co jsou založené na skutečných příbězích, jsou těžší nebo snazší než ty úplně smyšlené. Vždycky se potýkáte s těmi samými problémy – aby byl příběh chytlavý a zároveň logický, aby vzal diváka na nějakou pozoruhodnou pouť, která by byla zajímavá jak vizuálně, tak myšlenkovým obsahem, a postavy aby měly svůj vývojový oblouk, a především aby byla dobrá zápletka. S tímhle bojujete vždycky – s tímhle a ještě s mnohými dalšími věcmi – a ty jsou důležitější než kořeny vašeho příběhu.

Máte rád nevyjasněné záhady?

Nevyjasněné záhady rád nemám, zpravidla – mám rád řešení! Ale když se třeba tak jako já v tom výše zmíněném filmu potýkáte s Jackem Rozparovačem, nemáte moc možností.

I dospělí by měli mít své sny. Máte vy nějaké?

Ty obvyklé – šťastný, zdravý a naplněný život. Ne jenom pro sebe, ale také pro mou ženu a mé čtyři děti. Pořádně je vychovat, projevit jim dostatek porozumění a dát jim šanci využít všech výhod, které jim život přináší. Vždyť to znáte – nic moc důležitého…

Máte nějaký citát nebo motto, z něhož čerpáte pozitivní energii?

Přesně ten jeden, který jsem použil v románu – chceš-li být svobodný, stačí jen vzdát se toho, na čem lpíš. Pochází to z jednoho ohromného zenového příběhu, který je v románu taky převyprávěn, a ten mi vždycky připadal jako hodně užitečná lekce, kterou je třeba si zapamatovat.

Několikrát jste navštívil Prahu. Líbilo se vám tady? Bylo něco, co vás překvapilo?

Prahu jsem navštívil několikrát. A je to báječné město – jsem totální nadšenec, když jde o místa, které mají opravdovou atmosféru, trochu temné historie, a k tomu tolik přátelských lidí! Řekl bych, že co mě překvapilo nejvíc, když vezmeme v úvahu dějiny konce 20. století, bylo to, jak houževnatí a optimističtí byli zdejší lidé. Prostě – nejdřív nacisti a pak komunisti! Tohle by mnohé národy zdrtilo. Vyrostl jsem v Austrálii, takže tenhle druh zážitků a dějinných událostí je velmi vzdálen čemukoli, s čím jsem se kdy musel potýkat. Během své poslední návštěvy mě pak překvapilo, o kolik se zlepšilo jídlo, jelikož můj první pobyt zde se konal krátce po rozpadu Sovětského svazu. To byla velmi vítaná změna!

Plánujete přijet znovu?

Ano, rád bych do Evropy přijel příští rok i s dětmi – momentálně jsme v Austrálii – a Praha rozhodně je na seznamu. Pokud se kniha bude dobře prodávat, možná se mi dokonce povede přesvědčit svého vydavatele, aby mě vzal na večeři!

Jaké novinky momentálně chystáte?

Pracuji na dalším thrilleru – není to pokračování Poutníka – který budu mít doufám hotový během několika dalších měsíců. Pak musím napsat scénář k Poutníkovi – filmová práva byla zakoupena společností MGM a já mám adaptovat svůj vlastní román! Doufejme, že se mi to povede.

 

Děkuji panu Terry Hayesovi za rozhovor, ale také Míše z Knižního klubu, že mi pomohla s překladem. Článek vznikl ve spolupráci se studentským časopisem JU Magazín.

Více o autorovi a jeho nové knize: http://www.bux.cz/autori/37989-terry-hayes.html


 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Autor: Josef Němec | pondělí 22.9.2014 20:33 | karma článku: 10,46 | přečteno: 1117x
  • Další články autora

Josef Němec

Válka není hra

Člověk člověku vlkem. Staré modro, které jen tak nestárne. Jsme nepoučitelní, zapomětliví a nevážíme si toho, co máme nebo můžeme mít. Až když ztratíme to nejdražší ve svém životě, chceme vrátit čas. Ale to nelze.

13.12.2020 v 9:03 | Karma: 5,76 | Přečteno: 415x | Diskuse| Poezie a próza

Josef Němec

Bláznivost lásky

Taky jste si někdy chtěli připadat jako hlavní hrdinky v seriálu Sex ve městě, nebo jako postavy z Jak jsem poznal vaši matku?

7.11.2020 v 13:38 | Karma: 4,65 | Přečteno: 201x | Diskuse| Poezie a próza

Josef Němec

Stále naše země!

Napínavé drama, které vás nenechá spát, protože se možná děje i teď kolem vás. Anebo vážně přeháním? Ne, tak navenek zrůdné události se v zemičce české neodehrávají, ale někdy k nim nemají vůbec daleko.

25.10.2020 v 13:20 | Karma: 4,19 | Přečteno: 313x | Diskuse| Poezie a próza

Josef Němec

Samozvaná spravedlnost

Zmizení několika miliard dolarů nemůže nechat nikoho v klidu. Navíc média mluví o nějakém bombovém útoku někde na východě, který může souviset. Co když je ale všechno mnohem blíž a jedno z bankovních center je v ohrožení?

28.9.2020 v 10:13 | Karma: 6,74 | Přečteno: 518x | Diskuse| Poezie a próza

Josef Němec

Satan znovu dokázal, že existuje

Irští leprikóni vůbec nepomáhají a svatý Patrik si snad vzal na dlouhou dobu dovolenou, když dovolil taková zvěrstva. Stíny minulosti ožívají, není snad nikdo, kdo by se z toho poučil a možná je dokázal i napravit?

19.9.2020 v 10:22 | Karma: 5,86 | Přečteno: 493x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Poslanci se rozhodli umožnit prodej některých lehčích drog dospělým

3. května 2024  10:38,  aktualizováno  13:37

Přímý přenos Dospělí si v Česku budou moci koupit lehké drogy jako HHC, kratom nebo konopí s nízkým obsahem THC,...

Při čelním střetu zemřela těhotná spolujezdkyně, řidička jela v protisměru

3. května 2024  13:31

Dopravní policisté i kriminalisté stále šetří tragickou nehodu, která se stala minulý týden u...

Požár v garáži způsobila baterie elektrokoloběžky, škoda dosáhla půl milionu

3. května 2024  13:21

Čtyři jednotky hasičů musely dnes zasahovat u ranního požáru garáže v České Rybné nedaleko Proseče...

Na Chebsku vjel vlak do spadlého stromu, zaseklý kmen soupravu zvedl z kolejí

2. května 2024  18:56,  aktualizováno  3.5 13:15

Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek odpoledne v úseku mezi Velkým Luhem a Skalnou...

10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?

V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...

  • Počet článků 424
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 501x
Učitel, volejbalista, cyklista, běžec; cestovatel, vášnivý čtenář i pisálek. A především chybující člověk ;).