Musíš se smířit s realitou ostatních

Malé městečko Pagford. Smrt, která přinese rozbroj. Nevěra. Korupce. Nikdo není svatý. Zfetovaná matka. Nadržená dcera. Snílek a práskač. Neexistující láska. A tím výčet zajisté nekončí. Vstupte do maloměstského světa autorky Harryho Pottera, kde život není procházkou, ale spíše honbou za něčím lepším.

Přicházíme do příběhu ve chvíli, kdy náhle umírá jeden z radních – Barry Fairbrother. Právě ten, který bojuje o to, aby tzv. Pole – sídliště pro bydlení vyloučených skupin – spadalo nadále pod Pagford a ne pod sousední město Yarvile, se kterým neustále soutěží o důležitost. Možná proto zesnulý radní zařídil rozhovor s jednou dívkou, která tam žije a zároveň studuje ve škole u nich, v Pagfordu.

Ale to se hodně lidem nelíbí. Nejen členům rady, ale i zdejším obyvatelům. Nemůžou vystát takovou náplavu, která nepracuje, pobírá sociální dávky apod. Jednou z nich, těch sociálních případů, je i feťačka Tess, která se snaží přestat. Ale nejde jí to. Napomáhá k tomu totiž její „neodolatelný“ dealer Obbo. Co pak může zmoci její prostořeká dcera Krystal s malým bratrem Robbiem? Naprosto nic.

Na které straně bude stát sociální pracovnice Krystal Weedonová? A jak se projeví místní tisk? Zjistí se nakonec, kdo vlastně přispívá na radniční web a prozrazuje zdejší nekalosti pod pseudonymem „Duch Barryho Fairbrothera“?

*

„Jdi do hajzlu, Milesi.“

„Promiň, ale jestli hodláš být sprostá…“

Otočil se a vyšel z místnosti. Jen tak tak, že po něm nehodila skleničku.

Obecní rada. Jakmile se tam dostane,

už z ní nikdy nevystoupí. V životě se svého křesla nevzdá. Nevzdá se příležitosti, jak být v Pagfordu velké zvíře, jako Howard. Znovu se Pagfordu upisoval, obnovoval svůj slib rodnímu městu a hleděl vstříc docela jiné budoucnosti, než jakou sliboval své zdrcené novopečené snoubence, když seděla uplakaná na posteli.

…

„Drž hubu doprdele, ty krávo ufňukaná. Kdyžs utrácela ty peníze, to ti nevadilo!“ hulákal Simon a brada už mu zase trčela dopředu. Andrew by na mámu nejradši zařval, ať je zticha – mlela ve chvílích, kdy by jí každý debil řekl, že má být zticha, a byla zticha, když by pomohlo se ozvat. Nikdy se nepoučila, nikdy nepoznala, k čemu se schyluje.

Asi minutu nikdo nepromluvil. Rút si hřbetem ruky utírala oči a bez ustání popotahovala. Simon se se zaťatými zuby držel za palec a hlasitě oddechoval. Andrew si olizoval krev z bolavého rtu a cítil, jak mu natéká.

*

Také jsem patřil mezi ty, kteří byli zasaženi boomem Harryho Pottera, a proto mě hodně překvapilo, že brzy poté dokázala napsat Rowlingová naprosto odlišnou knihu. A poměrně dobrou knihu, která obsahuje několik ALE. Jedním z nich je přehnané množství postav, ve kterých se nejen že občas nevyznáte pro podobnost jmen, ale hlavně jejich dějová linie není zpracována tak, jak by si asi žádaly samotné postavy. Děj je vypracován poměrně dobře, ale monotónně. Něco by se dalo poškrtat, zkrátit, něco jiného zase trochu obohatit. Vše nakonec vrcholí v posledních padesáti stránkách knihy, které mi osobně přišly nejlepší. Uvidíme, jak dopadne její nejnovější počin (detektivka), který napsala pod pseudonymem.

Název knihy: Prázdné místo (The Casual Vacancy)

Autor: J. K. Rowlingová (http://www.jkrowling.com/)

Nakladatelství: Plus (http://www.nakladatelstviplus.cz/)

Vydáno: duben 2013